Hledej

Provádění systémů vodotěsných izolací železničních mostů - aplikace na podchodech pro cestující


Ing. Blanka Karbanová - ČD DDC O 13
Ing. Miroslav Teichman - ČD TÚDC


Stavební stav nově budovaných nebo rekonstruovaných podchodů pro cestující bývá poslední dobou jedním z často diskutovaných problémů. Na základě opakujících se připomínek bylo rozhodnuto o vypracování studie, v níž by byl proveden rozbor nejčastějších poruch a závad. Proto byla zpracována studie s názvem "Analýza poruch a závad ve stávajících podchodech - doporučení pro navrhování a realizaci". V současné době jsou zapracovávány připomínky a bude v nejbližším období dokončena.

Výsledný stav podchodů je záležitostí všech zúčastněných na realizaci těchto stavebních objektů (tzn. zhotovitele projektové dokumentace, zhotovitele stavebního objektu, systému vodotěsné izolace, technického dozoru investora i budoucího správce). Rozhodli jsme se proto v tomto příspěvku informovat o této studii, která popisuje stav pod-chodů vybudovaných během posledních 10 let se zaměřením na problematiku aplikace systémů vodotěsných izolací.

1. Úvod

Součástí významných investičních akcí (především stavby koridorů), které byly a v současné době jsou realizovány, jsou často rekonstrukce či výstavby nových podchodů pro cestující ve stanicích. Podchody zabezpečují příchod cestujících k vlakům, proto je velmi důležitý jejich stavební stav. Ten by v žádném případě neměl ohrožovat a ani omezovat cestující veřejnost.

V průběhu posledních let se vyskytovaly stížnosti jednotlivých správců na špatný stavební stav nově vybudovaných a rekonstruovaných podchodů. Nejčastějším problémem je zatékání vody. Odbor stavební DDC, oddělení mostů a tunelů proto iniciovalo záměr prošetřit pokud možno objektivně stav podchodů (v rámci daných možností). Zpracování studie bylo zadáno Technické ústředně dopravní cesty Praha.

2. Předmět studie

Úkolem studie bylo zmapování mostních objektů - podchodů, které byly vybudovány v posledních deseti letech (tzn. novostavby, rekonstrukce a sanace). Z podkladů mostního evidenčního systému (MES) a informací ze Správ mostů a tunelů (SMT) jednotlivých Správ dopravních cest (SDC), především od správců objektů, byly vytipovány podchody. Následně byly podrobně prohlédnuty a posléze roztříděny podle závažnosti (typu) závad. U podchodů, které vykazovaly nejvážnější poruchy, byly prostudovány dostupné podklady pro přípravu a realizaci příslušného objektu (přípravná dokumentace, projekt stavby, technologický předpis, dokumentace skutečného provedení, stavební deník systémů vodotěsných izolací, stavební deník objektu, atd.).

Podklady z MES a materiály předložené příslušnými SMT byly prostudovány a zhodnoceny. Ke sledování ve studii bylo nakonec vybráno celkem 70 podchodů. Většina stavebních objektů se nachází na koridorových tratích (viz. tabulka č. 1). V tabulce je sestaven přehled sledovaných podchodů podle jednotlivých SDC - SMT (uspořádáno podle abecedního pořadí).

Tabulka č. 1 - Přehled sledovaných podchodů podle SMT

SDC - SMT počet podchodů
  koridor ostatní celkem
Brno 16 0 16
České Budějovice 0 2 2
Liberec 0 1 1
Olomouc 4 0 4
Ostrava 3 2 5
Pardubice 9 0 9
Plzeň 0 1 1
Praha 6 7 13
Ústí nad Labem 11 0 11
Zlín 8 0 8
síť ČD 57 13 70

3. Rozdělení podchodů podle závad

Pro lepší orientaci v takovém množství podchodů rozdělil autor studie podchody podle závažnosti závad na 4 kategorie:

  • "A" - zařazeny objekty vykazující závažné poruchy (zatékání vody do podchodu). Tyto objekty jsou v současné době v reklamačním řízení.
  • "B" - zařazeny objekty vykazující známky poruch závažného charakteru (vlhká místa, místní výskyt vody). Nelze jednoznačně určit, zda výskyt vlhkosti a přítomnost vody v objektu má příčinu ve vadě vodotěsné izolace. Závažné poruchy se mohou objevit (potvrdit) později.
  • "C" - zařazeny objekty s jinými závadami (např. vadná elektrická instalace, apod.), které však nesouvisí se zatékáním vody do podchodu.
  • "D" - zařazeny objekty bez závažných poruch a ostatních závad.
Graf č. 1 Rozdělení podchodů podle závad

Ve studii je sestaven z dostupných podkladů přehled všech 70 objektů, v něm jsou vypsána jednak identifikační data (např. evidenční km, název objektu, atd.), dále obsahuje některé ze základních údajů (např. hydrogeologické poměry staveniště, zařazení podchodu podle výskytu závažných poruch a ostatních závad, zhotovitel projektové dokumentace, zhotovitel stavebního objektu, zhotovitel systému vodotěsné izolace, typ vodotěsné vrstvy, atd.) - viz tabulka č. 2.

Všem podchodům zařazeným do kategorie "A" je věnována samostatná část, v níž jsou podrobněji popsány všechny zjištěné závažné poruchy a jejich pravděpodobné příčiny. Dále je u některých popsán navržený (případně realizovaný) způsob sanace těchto závad.

Tabulka č. 2 - ukázka přehledu sledovaných podchodů

č. objektu, ev. km, název, charakter objektu a nosné konstrukce, datum výstavby, hydrogeologické poměry staveniště
1.
Kategorie podchodu podle výskytu závažných poruch a ostatních závad
2.
Zjištěné závažné poruchy a ostatní závady
3.
Pravděpodobné příčiny závažných poruch a ostatních závad
4.
Projektant firma a jméno
5.
Zhotovitel objektu
6.
Zhotovitel systému vodotěsné izolace
7.
Použitý typ vodotěsné vrstvy

č. 31 km 292,181 - podchod pod kolejištěm v žst. Moravany, novostavba ŽB monolitického rámu z roku 2000, zbudován pod hladinou spodní vody
A průsaky vody do podchodu vada vodotěsné izolace SUDOP PRAHA a.s. Ing. Halgaš DS HOLDING a.s. středisko Litomyšl FIRESTA - Fišer a.s. Brno AIP Teranap 431 TP

č. 35 km 303,388 - podchod na nástupiště v žst. Pardubice - Pardubičky, sanace ŽB monolitické prosté desky (mostovky) z roku 2001, obnova vodotěsné izolace na desce
B průsaky a výluhy ve spárách obložení stěn podchodu neřešená vodotěsná izolace spodní stavby MCO Olomouc a.s. Ing. Švidrnoch ŽS Brno a.s. divize MOSAN ŽS Brno a.s. divize MOSAN AIP Paralon Ponts

Ze shromážděných údajů vyplynulo, že poruchy systémů vodotěsných izolací podchodů velice těsně souvisí s výškou hladiny spodní vody. Proto je tedy velice důležité brát zřetel na tuto skutečnost nejen při navrhování, aplikaci vodotěsné izolace podchodů, ale také při následných pracích. Ze 70 podchodů, kterými se studie zabývala, bylo založeno 38 objektů pod hladinou spodní vody.

Tabulka č. 3 - Statistika objektů založených pod hladinou spodní vody

počet podchodů kategorie "A" kategorie "B" kategorie "A" + "B"
38 7 9 17

4. Typické závady na podchodech

Na sledovaných podchodech se vyskytovalo několik typů závad. Většina z nich byla zapříčiněna průsakem vody. U několika podchodů byl zjištěn průsak vody podlahou, pracovními spárami, dilatačními spárami nebo v jejich těsné blízkosti. Závady na elektroinstalaci nebyly způsobeny přímo vodou, ale měly nezanedbatelný význam na funkčnost celého podchodu. V několika případech je u podchodů závada na přístřešku. Pravděpodobnou příčinou porušení vodotěsné izolace může být např. nedokonale připravená podkladní konstrukce pro aplikaci vodotěsné vrstvy, proražení vodotěsné vrstvy při vkládání armatury či jejím sváření, nesprávné provedení ochranné vrstvy atd.

Mnoho závad vzniklo technologickou nekázní na stavbě, tedy nerespektováním technologických postupů. Některé chyby při realizaci nemusely nastat, protože zhotovitel projektové dokumentace při zpracování projektové dokumentace neřešil v dostatečném rozsahu projekt vodotěsných izolací. Podíl na poruchách lze přičíst také výkonu stavebního dozoru, často totiž nebyly dokladovány ve stavebním deníku přejímky jednotlivých vrstev systému vodotěsné izolace, kontrolována neporušenost vodotěsné vrstvy po provedení armovacích prací atd. Na některých koridorových stavbách totiž není zabezpečen dostatečný počet kvalifikovaných stavebních dozorů. Velmi důležitým bodem jsou také termíny výstavby, protože se vyskytují velmi časté případy, kdy jsou vodotěsné izolace aplikovány bez ohledu na klimatické podmínky. Pokud se sejdou některé z výše jmenovaných faktorů (stačí mnohdy jen jeden jediný), nemůže fungovat výsledné dílo v požadované kvalitě po dobu své životnosti.

5. Návrh opatření

V závěru studie bude rozpracován návrh opatření, který by měl řešit současný stav podchodů, ale také vymezit oblasti, které je nutné nadále sledovat, aby k poruchám podchodů nedocházelo. Návrh opatření je rozdělen na dvě části, první na řešení stávajícího stavu, druhá na opatření k zamezení vzniku závad na podchodech (nově budovaných).

5.1 Náprava stávajícího stavu
Stávající závady je nutno v prvé řadě důkladně zmapovat, následně pak uplatnit reklamaci u zhotovitele. Po té je nutné sanovat stávající závady vhodným způsobem, který by zaručil, aby byl splněn původní záměr stavby - podchod plně funkční s dostatečnou životností a s minimálními požadavky na údržbu. Při opravách podchodů je nutné si uvědomit, že voda v mnoha případech prosakuje tam, kde má nejmenší odpor. Sanování pouze oblasti v současné době vlhkých míst nepovede pravděpodobně k úspěšnému vyřešení všech problémů, vždy je nutné odstranit příčinu pronikající vody do podchodu. Při návrhu technologií sanací závad na podchodech je nutné brát zřetel na požadavek minimálního omezení provozu a cestující veřejnosti.

5.2 Opatření na zamezení vzniku závad na podchodech
Opatření k zamezení vzniku závad lze rozdělit do čtyř základních fází - příprava, projekt, realizace, správa.

I. fáze - záměr a předprojektová příprava
V této fázi je nutno mít představu o budoucím díle, respektive představu, jak dílo řešit technicky. Na základě této rozvahy je nutné zajistit finanční prostředky, které by měly být co nejefektivněji využity. V předprojektové přípravě je nutno zajistit takový inženýrsko geologický průzkum, který by byl dostatečným podkladem pro projektovou dokumentaci, aby v dalších stupních nevznikly zásadní změny v koncepci stavebního objektu. V této fázi je nutné určit, které předpisy a normy musí být respektovány v dalším stupni projektové dokumentace. Tyto normy a předpisy musí dostatečně specifikovat požadavky ČD nejen na technická řešení, ale i na ucelenost projektové dokumentace.

II. fáze - projekt objektu
Zhotovitel projektové dokumentace musí řešit stavební objekt v celé jeho šíři, tzn. komplexně se zabývat nejen návrhem nosné konstrukce a jejím posouzením, technologií provádění, ale také detaily. Především promyšlené řešení detailů má zásadní význam na budoucí funkčnost celého objektu. V této fázi je nutné, aby byl projekt vypracován v souladu s Obecnými technickými podmínkami Českých drah, s. o. pro dokumentaci železničních mostních objektů. Tento dokument TNP Českých drah určuje obsah a rozsah jednotlivých stupňů projektové dokumentace. Při vypracovávání projektové dokumentace je proto třeba řešit nejen návrh systému vodotěsné izolace objektu, ale také s tím související rozdělení podchodů na dilatační celky s ohledem na vodotěsnou izolaci. Dilatační spáry je nutné umístit mimo tvarově komplikované části stavebního objektu, je třeba navrhnout správné ošetření pracovních spár, řešení odvodnění konstrukce (trvalé odvodnění za rubem, odvodnění vnitřních částí podchodu), vhodný zásyp konstrukce, atd.

III. fáze - realizace objektu
Rozhodující vliv na výsledné dílo mají jednotliví zhotovitelé. Aplikační firma zpracovává konkrétní technologický předpis pro provádění vodotěsných izolací. V technologickém přepisu je nutné navrhnout řešení všech detailů, které se vyskytují v projektové dokumentaci, tedy ty detaily, které bude firma na stavebním objektu muset řešit. Kompletní a kvalitně zpracovaný technologický předpis je prvním předpokladem úspěšně provedené izolace. Dalším nutným předpokladem kvalitního díla je jeho plnění.

Technologický předpis schvaluje stavební dozor, současně potvrzuje jeho plnění ve stavebním deníku. Po dobu realizace stavebního objektu je jeho funkce nezastupitelná. Proto je třeba zajistit na stavbách koridorů optimální počet stavebních dozorů, aby byly pečlivě kontrolovány a přebírány jednotlivé fáze. Pro výsledné dílo není rozhodující jenom kvalitně zhotovená vodotěsná izolace, ale také podkladní betonová konstrukce pro vodotěsnou vrstvu, která odpovídá normovým požadavkům, zajištění odpovídající ochranné vrstvy izolace, opatření proti porušení systému vodotěsné izolace následnými pracemi (zásyp, doprava na stavbě, apod.).

IV. fáze - konečná správa objektu
Pokud se při přebírání objektu do správy příslušné Správy mostů a tunelů vyskytnou na stavebním objektu závady, musí na ně správce upozornit a vyžadovat jejich neodkladné odstranění. Během záruční doby je třeba průběžně sledovat stav objektu a reklamovat případné závady.

6. Závěr

Stavební objekty mapované studií vykazují mnoho závad. V kategorii "A" a "B" je zařazeno 18 podchodů z celkového počtu sedmdesáti sledovaných podchodů, což činí 25,7 %. Z této statistiky plyne, že prakticky každý čtvrtý podchod vykazuje závažné poruchy či známky poruch závažného charakteru.

Budeme-li posuzovat podchody založené pod hladinou spodní vody, bude údaj o závadných podchodech ještě nepříznivější (viz tab. č. 3). Skoro každý druhý podchod (44,7 %) vykazuje poruchu závažného charakteru nebo některé příznaky porušené izolace. Tento stav je alarmující.

Zjištěné závady mají nejčastěji jednoho jmenovatele, tím je technologická nekázeň. Cílem studie nebylo však pouze upozorňovat na nedostatky, ale navrhnout taková opatření, která by měla v budoucnu zabránit vzniku závad.

Literatura: Studie "Analýza poruch a závad ve stávajících podchodech - doporučení pro navrhování a realizaci" - Ing. Pavel Matyáš, TÚDC Praha

zpět na seznam

ISSN 1213-6395 | Tiráž | RSS © 2000-2008 MOSTY.CZ, vyrobil: nexum Trilog
(statická verze - archiv)