Prostorové uspořádání otvorů mostních objektů přes vodní překážky dle ČSN 73 6201:2008, část II.

Požadavky zvažované při hydrotechnickém posouzení návrhu
Samozřejmým požadavkem (který bohužel není vždy dodržován) je prověření místní
morfologie (konfigurace terénu, zastavěnost území, zalesnění a zatravnění, druh
okolních staveb apod.). V úvodu hydrotechnického posouzení je nutno vyjádřit
charakter vnitrozemské vodní překážky vč. její důležitosti a zatřídění dotčeného úsekudráhy či pozemní komunikace s výsledným zařazením do návrhové kategorie dle [1] -
viz dále.
Pro stanovení prostorového uspořádání nad vodní překážkou je nutné zvažovat a tedy
i textově v rámci hydrotechnického posouzení vyjádřit stanovisko k řešení (tj. vč.
minimalizace čí vyloučení negativ) následujících okolností:
− nakolik se předpokládá, že může být mostní objekt ohrožován splávím a důsledky
ucpání otvoru, ledovými jevy (chodem ledů, ledovými nápěchy), změnami koryta;
− jak byla stanovena minimální volná výška (dále jen MVV) nad hladinou NP nebo
KNP (viz příklady dle čl. 12.2.2 ČSN [1]);
− jaké vzdutí se předpokládá a nakolik vzdutí způsobené mostním objektem ovlivňuje
stávající povodňovou ochranu území;
− nakolik se předpokládá, že se významně změní erozivní projevy vlivem mostního
objektu a nakolik mohou erozivní projevy na vodní překážce ohrozit stabilitu nebo
mechanickou odolnost a provozuschopnost mostního objektu (přitom se
předpokládá, že při NP jde o erozivní projevy odstranitelné údržbou a při KNP
odstranitelné opravou, ale bez přerušení provozu na dopravní cestě u mostních
objektů 1. kategorie, nebo s přerušením provozu u 2. až 4. kategorie);
− jaké velikosti NP, KNP a MMV v návaznosti na běžné normové požadavky (dle
tabulky 12.1 [1]) jsou uvažovány, event. proč je nutné jiné řešení;
− jaký druh hydrotechnického posouzení [2] je pro konkrétní situaci technicky
a ekonomicky přiměřený.
Návrhové kategorie mostních objektů
Navrhované mostní objekty se dle [1] člení, podle dopravního významu pozemní
komunikace či dráhy, kterou převádějí (nebo budou výhledově převádět),
nahraditelnosti zničeného objektu objížďkami a odhadovaného rozsahu druhotných
škod z přerušení dopravy při výluce provozu na mostním objektu, do kategorií.
Z hlediska železničních drah včetně drah tramvajových, trolejbusových a pozemních
lanových (a samozřejmě přiměřeně i drah důlních a průmyslových) jsou kategorie
následující:
− 1. kategorie - trvalé mostní objekty s požadavkem trvalé průjezdnosti tj. na
železniční dráze celostátní, na železničních regionálních drahách regionálního
významu, na železničních drahách speciálních (metru), na železničních vlečkách
s nutným trvalým provozem a na drahách tramvajových a trolejbusových,
propojujících místa k nimž je nutný trvalý přístup obyvatel;
− 2. kategorie - trvalé mostní objekty s možností krátkodobého přerušení provozu do
5-ti dnů tj. na železničních regionálních drahách místního významu, na železničních
vlečkách s možností přerušení provozu a na drahách tramvajových
a trolejbusových s možností omezit trvalý přístup obyvatel. Patří sem i mostní
provizoria, která nahrazují funkci trvalých mostních objektů;
− 3. kategorie - dlouhodobé zatímní mostní objekty s návrhovou životností delší než
5 roků;
− 4. kategorie - krátkodobé zatímní mostní objekty s návrhovou životností do 5-ti
roků. Patří sem rovněž mostní provizoria zajišťující technologicky výstavbu
a související provoz

2. část článku - zdroj: Sborník konference Železniční mosty a tunely, leden 2009