Zahloubení železniční stanice Bratislava FiliálkaIng. M.Gramblička, Ing. Vladislav John, Ing. Petr Šenk, SUDOP Praha a.s.
Příspěvek popisuje projektovou přípravu rozsáhlé přestavby žel.stanice Bratislava – filiálka, navrhované technické řešení ve spojitosti s výsledky matematického modelování proudění podzemní vody metodou konečných prvků, provedeného ing. Valentovou a kol. z ČVUT Praha. Předmět řešení Komplex objektů stavebních jam, pro zářez železniční tratě, traťový tunel se zastávkou a železniční stanici Bratislava-filiálka, řeší způsob zajištění a postup výstavby stavebních jam pro zmiňované objekty. Dalším předmětem řešení jsou objekty - traťový dvoukolejný hloubený tunel s podzemní železniční zastávkou Bratislava – Slovany a úseky tratě v zářezu před tunelem a mezi tunelem a železniční stanicí. Objekty jsou součástí revitalizace žst. Bratislava – filiálka, která je koncipovaná jako podzemní hlavová osobní železniční stanice v dotyku centrální městské oblasti.
Inženýrsko-geologické poměry Dle geomorfologického členění Slovenské republiky z r. 1986 patří zájmové území k jihozápadní části Podunajskej roviny. Jde o mladé území s monotónní stavbou, lokálně členěné říčními rameny Dunaje. Na geologické stavbě oblasti se podílejí neogén a kvartér. V podloží neogénu je předpoklad výskytu hornin malokarpatského krystalinika. Je zastoupen sedimenty sarmatu (hrubozrnnými písky s ojedinělými vložkami jílu), panónu (prachovitými a písčitými jíly až jílovci) a pontu (písčitými jíly se střední až vysokou plasticitou, s místy hlíny měkké, ojediněle i kašovité konzistence). Kvartér je zastoupen fluviálními sedimenty pleistocénu a holocénu. Hydrogeologické poměry Geologická stavba území podmínila vytvoření dvou hydrogeologických celků podzemních vod – neogénních a kvartérních. Sedimenty neogénu jsou nepropustné, hladina podzemní vody v nich byla navrtána ve větších hloubkách, je vázána na vrstvy písků a má napjatou hladinu. Kvartér zastoupený převážně štěrky je prakticky v celé své mocnosti zvodnělý. Hladina podzemní vody je v přímé hydraulické závislosti na toku Dunaje. Hladina podzemní vody se nachází v relativní hloubce 3,5 – 7 m p.t. Koeficient filtrace pro štěrkové fluviální sedimenty je 8,8*10-4 až 2,8*10-3 ms-1. Seizmicita území Ve smyslu STN 73 0036 patří zkoumané území do rajónu s předpokládanou seizmickou intenzitou 7° MSK-64. Nejbližší zdrojová oblast seizmického rizika má hodnotu 3, čemu odpovídá základní seizmické zrychlení 0,6 ms-2. Zeminy základové půdy podle kategorizace podloží patří převážně do B. Technické řešení Stavební jáma bude zajištěna železobetonovými podzemními stěnami, kotvenými pramencovými kotvami ve dvou až čtyřech úrovních a v místech s měkkou nebo kašovitou konzistencí rozepřenými. Tyto stěny budou realizované pod ochranou bentonitové suspenze. Tloušťka stěn bude 0,80 m a délka 15,0 – 18,0 m. Případné netěsnosti stěn budou doinjektovány tak, aby případné přítoky podzemní vody byly maximálně eliminované. V nejhlubších místech stavební jámy se zřídí čerpací studny pro čerpání vody z průsaků nebo deště.
Stavební jáma se realizuje po úsecích. Z důvodu délky stavební jámy je nutností realizace mnoha přeložek inženýrských sítí. Nejvýznamnější je kanalizační sběrač DN 1400 mm v nově zřízené chráničce. Výstavba po úsecích bude mít zásadní vliv na eliminace negativního vlivu působení proudění podzemní vody v kvartérních sedimentech.
Na koruně zárubních zdí zářezu budou umístněny protihlukové stěny. Nosnou konstrukci tvoří železobetonový uzavřený rám s mezilehlou izolací (tunel) a U-rám s mezilehlou izolací (zářez). Tloušťka stěn bude 0,70m, dna 2,5 m a stropu 1,5 m. Ve dně budou umístěny žlaby pro odvodnění zářezu a tunelu, které tvoří plochu bezpečnostního a únikového prostoru. Ve výšce 1,10 m nad úrovní této plochy bude tunel vybavený madlem. Tunel bude vybaven požárním vodovodem, provozním a požárně bezpečnostním osvětlením.
Součástí tunelu je železniční zastávka Slovany, která je vybavena vždy jedním provozním schodištěm s jedním kapacitním výtahem na obou protilehlých nástupištích a třemi požárními únikovými schodišti na obou nástupištích. Další únikové schodiště s požárním výtahem je v tunelu v st. žkm 5,100. V st. žkm 5,340 je umístěno na pravé straně zářezu únikové požární schodiště s požárním výtahem. Numerické modelování proudění podzemní vody Výsledky numerického modelování proudění podzemní vody v okolí projektovaných podzemních objektů nádraží Bratislava – filiálka ukázaly, že dlouhá nepropustná bariéra, vytvořená výstavbou těchto objektů, velmi výrazně ovlivní stávající režim podzemní vody. Dojde k mimořádně velké změně polohy volné hladiny a její vzdutí před podzemními objekty může dosáhnout až 4,5 m při průměrném přítoku do dané oblasti. Při výskytu zvýšených přítoků, vyvolaných obdobím vydatných dešťových srážek, může maximální vzdutí dosáhnout až 5 m. Takové zvýšení hladiny podzemní vody až skoro k povrchu terénu by mělo devastující účinky na stávající zástavbu. Stavebník : Železnice Slovenskej republiky |
ISSN 1213-6395 | Tiráž | RSS | © 2000-2008 MOSTY.CZ, vyrobil: nexum Trilog |