Diagnostika železničních mostů - aktuální výstupy z podrobných prohlídek

ilustrační foto	Fotogalerie...

Podrobné prohlídky železničních mostů a jejich výstupy jsou nezbytným podkladem pro činnost správce. Na základě výstupů z podrobných prohlídek rozhoduje správce o bezpečnosti provozu, o provozních parametrech na mostě a o plánování stavebních počinů. Provádění podrobných prohlídek mostů zajišťuje subjekt zodpovědný za provozuschopnost dopravní cesty. Podrobné prohlídky provádí specializované mostní čety. Povinnost provádět podrobné prohlídky ukládá vyhláška MD 177/95 Sb..

Úvod

Podle Vyhlášky MD 177/1995 Sb., kterou se vydává stavebně technický řád drah se pro zajištění provozuschopnosti dráhy a bezpečnosti drážní dopravy provádějí pravidelné prohlídky a měření staveb drah. V případě mostních objektů se jedná o běžné a podrobné prohlídky (§ 26 h, i). Provádění podrobných prohlídek mostních objektů ve správě ČD, a.s. upravuje předpis S 5 „Správa mostních objektů“.

Podrobná prohlídka je součástí zajišťování provozuschopnosti dopravní cesty a její řádné provedení musí být součástí činností subjektu, který je za provozuschopnost odpovědný. V rámci výkonu podrobné prohlídky je vyhodnocen stav objektu, což je jeden z hlavních podkladů pro konečné stanovisko k dalšímu bezpečnému provozování mostního objektu.

Výstupy z podrobných prohlídek – obecně

Výstupem z podrobné prohlídky je mostní revizní zpráva (obr. 2), která popisuje základní údaje o mostním objektu (viz. Příloha č.12 k Předpisu S 5) a popisuje závady na jednotlivých částech mostního objektu. Závady jsou popsány, fotografovány, případně graficky znázorněny. Vzhledem k tomu, že podrobné prohlídky jsou prováděny v pravidelných intervalech a je stabilizováno personální obsazení jednotlivých čet provádějících podrobné prohlídky lze velmi přesně posoudit vývoj jednotlivých závad v čase a tedy jejich nebezpečnost.

Výstupy z podrobných prohlídek slouží správci železničního mostu:

• jako podklad pro stanovení bezpečnosti provozu na mostě,
• jako podklad pro stanovení provozních parametrů na mostě,
• jako podklad pro plánování stavebních počinů,
• jako druhý stupeň prohlídky nezávislý na přímém správci mostu,
• jako doklad plnění vyhlášky MD 177/95 Sb.

Výstupy z podrobných prohlídek – popis závad

Výstupy z podrobných prohlídek dokumentují závady a především jejich případný rozvoj. Závady lze rozdělit podle různých hledisek. Jako nejvhodnější se jeví dělení podle typu nosné konstrukce, na které se závada vyskytuje. V síti SŽDC je celkem 10 600 konstrukcí (v závorce je uveden počet jednotlivých konstrukcí):

• ocelová nosná konstrukce (2555),
• spřažené ocelové konstrukce (97),
• klenutá nosná konstrukce (3785),
• železobetonová nosná konstrukce (2134),
• konstrukce se ZBN (1600),
• předpjatá konstrukce (439).

Obr. 2: - výpis z podrobné prohlídky - část mostní revizní zprávy

Ocelové nosné konstrukce – nejčastější závady

Ocelové nosné konstrukce jsou v síti SŽDC poměrně často zastoupeny. Z celkového počtu konstrukcí je 24 % ocelových. Průměrné stáří ocelových konstrukcí je 72 let.

Závady na ocelových konstrukcích:

• korozní úbytky či přereznutí prvků OK (obr. 3 a 4),
• trhliny,
• uložení – ložiska,
• stav mostnic včetně upevnění koleje,
• závady od nárazu silničních vozidel.

Na ocelových konstrukcích je patrná dlouhodobá podudržovanost. Závady vyplývají především z nedostatečné protikorozní ochrany, která se neprovádí pravidelně. Na těchto konstrukcích bývá nejvíce závad a závady bývají také nejzávažnější. Některé závady omezují dopravní parametry na mostě.

Spřažené ocelové konstrukce – nejčastější závady

Spřažených ocelových konstrukcí je v síti SŽDC poměrně málo. Tento typ konstrukcí se však v současné době často používá při řešení větších přemostění.

Závady na spřažených konstrukcích:

• v současné době tyto konstrukce nevykazují závažné závady.

Závady na těchto typech konstrukcí nejsou závažné a nebo se nevyskytují.

Klenuté konstrukce – nejčastější závady

Klenuté konstrukce jsou nejčastějším typem v síti SŽDC. Jejich průměrné stáří je 125 let.
Závady na klenutých konstrukcích:

• trhliny,
• průsak vody,
• degradace materiálu.

Závady na klenutých konstrukcích vznikají nejen vlivem provozního zatížení, ale také klimatickým zatížením (zmrazovací cykly). Velký vliv na vznik závad má poloha koleje na mostě a odolnost použitého zdícího materiálu (cihla, žula, pískovec, ...).

Železobetonové konstrukce – nejčastější závady

Průměrné stáří železobetonových konstrukcí je 40 let.
Závady na železobetonových nosných konstrukcích:

• obnažení výztuže a její korozní úbytky,
• průsak vody.

Závady na železobetonových konstrukcích vznikají v důsledku nedostatečného krytí výztuže a porušené izolace.

Konstrukce s tuhou vložkou

(zabetonované nosníky – ZBN, zabetonované kolejnice - ZBK) – nejčastější závady.

Průměrné stáří mostů s tuhou vložkou je 59 let.

Závady na konstrukcích s tuhou vložkou:

• korozní úbytky nosníků nebo kolejnic,
• průsak vody,
• degradace betonu mezi tuhými vložkami.

Závady na tomto typu konstrukce nebývají závažné. Starší konstrukce, které vykazují větší závady (degradace betonu mezi výstuhami) byly dimenzovány bez započítání betonu mezi tuhými vložkami. Novější konstrukce, u kterých bylo při statickém výpočtu uvažováno se spolupůsobením betonu tyto závady většinou nevykazují.

Konstrukce předpjaté – nejčastější závady

Předpjaté konstrukce jsou v síti SŽDC zastoupeny spíše výjimečně. Jejich průměrné
stáří je 31 let.

Závady na předpjatých konstrukcích:

• průsaky vody, výkvěty,
• obnažení konstrukční výztuže.

Stav předpjatých kabelů nelze na těchto typech konstrukcí vizuálně zjistit a je nutno prověřit tyto konstrukce diagnostickými metodami. Vzhledem ke zkušenostem mostního silničního stavitelství bude nutno těmto konstrukcím věnovat větší pozornost
i na železnici.

Závěr

Výstupy z podrobné prohlídky popisují stav mostních objektů objektivně a nezávisle na přímém správci (SDC), projekčních ústavech a zhotovitelích. Kromě výše popsaných závad se na mostních konstrukcích vyskytují závady i na jejich
příslušenstvích (zábradlí, podlahy, …) a na spodních stavbách (opěry, pilíře, křídla). Zjištěné závady jsou důkladně zdokumentovány a slouží správci jako podklad pro optimální správu mostního objektu. Příčiny závad lze spatřit v mnoha aspektech, především ve vztahu ke stáří a prováděné údržbě. Autoři tohoto příspěvku čerpali z podrobných prohlídek, které provedla mostní revizní četa převedená k TÚDC k 1.4.2004.

Podklady:
Mostní evidenční systém (MES),
Podrobné prohlídky mostů u SDC Hradec Králové a Praha provedené od 1.4. – 31.12.2004.

Článek byl prezentován v  rámci 10. ročníku konference Železniční mosty a tunely, jehož internetovým partnerem je server www.mosty.cz. Autorem článku jsou Ing. Miroslav Teichman, Jiří Havelka, ČD, a.s., Technická ústředna dopravní cesty.