Tepelná technika, obvodové pláště
Environmentálně efektivní materiály pro stavební konstrukce 
Snižování energetické náročnosti staveb je dosud spojováno především se snížením potřeby energie na vytápění či chlazení, větrání, popř. energie spojené s provozními zařízeními v budovách. Tento pohled však nezohledňuje energii nutnou na výrobu stavebních materiálů, jejich dopravu na staveniště a uložení v konstrukcích, popř. energetické nároky spojené s jejich demolicí, recyklací nebo skládkováním.6.6.2006 | Karel Zahradník Jednovrstvé obvodové cihelné konstrukce 
Stále se zvyšující nároky na snižování potřeby tepla v budovách se promítly do požadavků na maximální přípustné hodnoty součinitelů prostupu tepla U (dříve k) téměř všech stavebních konstrukcí. Konstrukcemi, které zhruba z 25 - 30 % ovlivňují celkovou potřebu tepla na vytápění budov, jsou obvodové stěny.16.5.2006 | Richard Wasserbauer Biologické napadení stavebních materiálů 
Význam řas jako dílčího biokorozního faktoru byl objeven relativně nedávno. Ještě v 70 letech minulého století byly řasy považovány pouze za předchůdce vyšších rostlin a symbionty lišejníků. Teprve další výzkum prokázal spoluúčast řas při postupné degradaci uměleckých kamenných artefaktů, archeologických objektů, fasád domovních objektů i některých typů střešních krytin.20.4.2006 | Jan Tywoniak Stavebně-energetické a environmentální souvislosti navrhování obvodových konstrukcí budov 
Jednou ze zajímavých otázek stavebního výzkumu i budoucí praxe nepochybně je, zda mohou obvodové konstrukce budov, u kterých se pochopitelně snažíme o minimální prostup tepla a v širších environmentálních souvislostech i o jejich co nejnižší negativní vliv na životní prostředí, plnit i ambicioznější cíle.21.3.2006 | Petr Václavík Prevence rizik při montáži kontaktního zateplovacího systému 
Metoda kontaktního zateplení je v současnosti nejpoužívanějším řešením pro sanaci obvodových plášťů obytných budov. Mimo zřejmého estetického přínosu patří mezi hlavní důvody obliby této metody zejména snižování spotřeby energie, odstranění hygienických nedostatků, snížení teplotního namáhání nosných konstrukcí, prodloužení životnosti budovy nebo vytvoření podmínek tepelné pohody. 6.2.2006 | Pavel Zemene, Pavel Rydlo Vlastnosti a možnosti pěnového polystyrenu 
Málokdo ví, že pěnový polystyren je tak trochu českého původu. Vynalezl jej v Německu Fritéz Stastny, vývojový pracovník firmy BASF. Stejně jako spousta jiných výborných věcí (např. Viagra, dynamit, pneumatiky, airbag, fotografie, mikrovlnná trouba apod.) byl vynalezen náhodou.26.1.2006 | Zuzana Mathauserová Kvalita vnitřního prostředí v bytech 
V tomto článku se budeme zabívat jednotlivými parametry vnitřního prostředí bytů, které ovlivňují pohodu i zdravotní stav člověka i vlastní budovy. Základním opatřením k zajištění vhodného vnitřního prostředí bytů je dostatečné větrání.19.1.2006 | Jaroslav Šafránek Tepelně technická problematika regenerace panelových budov 
Bytové stavby postavené panelovou technologií výstavby představují v současné době
většinu stávajícího bytového fondu. Jejich výstavba začala po roce 1950 - bloková technologie výstavby a pokračovala po roce 1960 výstavbou pomocí velkoplošných deskových prvků až do roků 1990.29.11.2005 | Kateřina Aubrechtová Termodiagnostika ve stavebnictví 
Pro nedestruktivní vyhledávání tepelně-technických závad v obvodových pláštích budov či kontrolu jakosti provedení tepelných izolací je často a s úspěchem používána termovizní kamera. 27.10.2005 | Kateřina Aubrechtová Vliv zanedbání tepelných mostů u dvouplášťových fasád 
Ve své praxi se často setkáváme s tím, že při řešení návrhů tloušťky tepelné izolace u dvouplášťových provětrávaných fasád, není zvolen odpovídající výpočtový postup dostatečně vystihující tepelně-vlhkostní chování konstrukce. |
| ISSN 1213-6395 | Tiráž | RSS | © 2000-2008 MOSTY.CZ, vyrobil: nexum Trilog |
(statická verze - archiv)