Hodnocení poruch hydroizolací z hlediska dodavatele stavby

Ilustrační foto - přednáška Ing.Synka - Izolace 2013

Tento příspěvek navazuje na příspěvek předchozí konference a věnuje se pohledu vyššího dodavatele na kvalitu hydroizolací a způsoby, jak ji dosáhnout.
Cílem vyššího dodavatele je naplnění podmínek smlouvy s objednatelem, tedy předání díla, a dodržení ekonomických předpokladů projektu i během záruční doby.
Pro dosažení těchto cílů je nutné si uvědomit a překonat řadu rozporných skutečností, se kterými se setkává při realizaci, např. rozporu běžných záručních lhůt na části stavby s hydroizolačními prvky v trvání 5 – 10 let, a základních záruk na výrobky, tedy 24 měsíců.
Podobné rozpory musí dodavatel, v jím ovlivnitelných částech projektu, vhodně eliminovat - přiměřeným projekčním řešením, volbou adekvátních technologií (a výrobků pro ně), dostatečnou ochranou díla, i jeho správným užíváním. Měl by volit jím prověřené, vyzkoušené postupy pro dané podmínky.  
Součástí činnosti je mimo volby i kontrola správnosti jednotlivých kroků, tedy hodnocení rizik jak v projektovaném řešení, tak v realizaci a ochraně. Nadměrná rizika vedoucí k vadám, jsou důvodem pro preventivní zásahy do připravovaného řešení, realizačních postupů, výběru výrobků a zhotovitelů, i ochrany hotového díla.
Činnost vyššího dodavatele si lze zaznamenat takto:

Prevence vzniku vad musí probíhat během všech jeho činností, v přípravě, realizaci i ochraně díla. Ani jednoznačné ekonomické důvody prevence ale nejsou často dosti silné proti argumentu obchodníků ‚v soutěži se kvalitou při stavbě nevyhraje‘.
Přípravné fázi začíná již účastí v soutěži (zpracování a podání nabídky s prvním hodnocením rizik), pokračuje uzavřením smluvních vztahů s objednatelem, výběrem subdodavatelů a uzavřením smluvních vztahů (další možná rizika), zajištěním nezbytné (pro legislativu - např. dle zák.22/1997 Sb.) dokumentace a podkladů pro vedení stavby (realizační dokumentace). Končí zajištěním dokumentů pro kontrolu prací a kvality (TPo a KZP).
Realizační fáze dokumenty přípravy využívá k vedení a kontrole prací a dokladování kvality (např. jako podmínky pro fakturaci prací). Současně souhrny dokladů jsou podkladem pro přejímky, kolaudaci a následný průběh záruční doby.

Obr. 1 Schéma průběhu projektu z pohledu zajištění kvality

Kvalita díla je definována projektovou dokumentací určující jak provedení, tak užívání. Podíl 31% projektu na výslednou kvalitu přisuzují přípraváři a realizační technici - zhruba třetina kvality je tedy v rukou projektanta a riziko vzniku vady je vysoké téměř stejně jako v samotné realizaci (35%). Pokud k projektu připočteme podíl správné přípravy (16%), zjišťujeme, že celkový podíl přípravné fáze je celých 47%, téměř polovina výsledku. Míra spojeného rizika pak musí být pádným důvodem dodavatele pro pečlivou kontrolu PD a případné zásahy, pokud PD shledá vadnou, nevhodnou nebo jinak rizikovou.
Komplexní kontrola projektové dokumentace není jednoduchá, vyžaduje zkušené a vzdělané techniky se znalostí soudobých technologií, jejich předností i slabin – rizik. Pro racionální, rychlou a systematickou kontrolu PD se používají programy/systémy, které kontrolu zrychlují, dokladují a mohou i poskytovat potřebné informace on-line nebo zasláním dotazu specialistovi. Systematicky zpracovávaná data jsou zdrojem informací o vývoji projektu i práci jednotlivých techniků v přípravě a v delší časové řadě i dokumentací navrhovaných řešení a reakcí zhotovitele na ně. 

Obr. 2 Příklad formuláře pro hodnocení střešního pláště

Systém analyzuje dokumentaci kteréhokoliv stupně z hlediska úplnosti (kontroluje, zda obsah PD odpovídá relevantním požadavkům, např. podle vyhl. 499/1996 Sb. O dokumentaci staveb) a správnosti, tedy splnění požadavků legislativních, technických a hygienických norem. Zpracované vyhodnocení PD je výstupem použitelným pro další práci s PD, např. pro její projednání nebo doplnění a je on-line dostupný pro oprávněné osoby, případně další osoby s delegovaným přístupem. Systematické hodnocení PD přináší kvalifikované námitky vůči vadné nebo neúplné dokumentaci
a současně i statistický podklad pro širší závěry.
V oblasti hydroizolací kontrola PD umožňuje kontrolovat celý rozsah možností a řešení, jinak obtížně postižitelný, např. variantu bílé vany nebo její kombinace s povlakovými izolacemi.
Systematické hodnocení umožňuje i nalezení zjevně nestandardních požadavků na určitá řešení za daných podmínek stavby. Pokud návrh vyhodnotíme jako nevhodný z jasně definovaných důvodů (např. vysoké nároky na vnitřní prostředí v prostoru trvale pod hladinou podzemní vody) a přesto investor trvá na jeho použití přes popsané riziko, lze usuzovat na jeho zvláštní zájem a uvažovat o motivech takových rozhodnutí. Analyzujeme tedy záměr investora -účel, tvar, provozní požadavky, vnitřní prostředí v určitém místě (podmínky)a postup, jak ho chce naplnit. Nalézáme obtížně řešitelná zadání, resp. vady těžko a nákladně opravitelné, již obvyklé je umístění prostor s požadovanou vysokou kvalitou vnitřního prostředí (obytné a kancelářské místnosti nebo m. s vysokými požadavky /místnosti pro servery, medicínská zařízení, archivy/ aj.) pod hladinu podzemní vody -  požadavky, které lze jen obtížně trvale splnit. Výstupy hodnocení PD jsou podkladem pro oponenturu projektovaného řešení a hledání vhodnějších řešení.
 V realizační fázi je pak základním podkladem pro stavbu Technologický předpis (TPř), obecný popis realizačních postupů, technologických pravidel, připraveností staveniště a ochrany hotového díla. Jeho místně a časově dopracovaná podoba je Technologický postup (TPo) vztahující se jen na uvedený projekt v definovaném časovém (klimatickém) období. Vedení stavby TPo schvaluje a podle něj připravuje, vede a kontroluje realizaci. Oba předpisy mají oporu zpravidla ve vnitropodnikových směrnicích (řídící dokumentaci) a bývají při kontrole kvality vyžadovány i investorem, resp. technickým dozorem stavby. Obsahují přesné specifikace výrobků, materiálů a podmínek realizace. Jejich zpracování bývá ale vyžadováno jen na určité (rizikové) činnosti, které zpravidla zahrnují i izolace proti vodě.
Povinným dokumentem stavby pro kontrolu kvality je Kontrolní a zkušební plán (KZP), dokument, který závazně určuje co, kdy, kde, jak, jak často, s jakým potřebným výsledkem bude kontrolováno před, při a po dokončení určité pracovní činnosti. Soubor dokumentů KZP pak tvoří Knihu kvality stavby.  Formuláře bývají předem připraveny pro snadnou orientaci a jsou připraveny jako obecný podklad, pro KZP místně a časově určené pak v návaznosti na TPo. Jejich údaje opět dávají potřebné podklady pro změny v používaných řešeních – prevenci vzniku vad.

Obr. 3 Příklad formuláře KZP

KZP a jejich soubor, Kniha kvality, shrnují údaje o kontrolách a jsou podkladem pro přejímky díla, jak od subdodavatelů, tak mezi objednatelem a dodavatelem stavby. Vady realizace jsou v nich pak snadno definovatelné a prokazatelné.
K přejímce díla objednateli by měl zhotovitel předávat i dokument Manuál uživatele stavby (návod na užívání) popisující pravidla správného užívání a údržby stavby pro případné uplatňování záruk. Že je takto podmíněna platnost záruk při prodeji automobilu desetiletí nikoho nepřekvapuje, u staveb tomu tak je zatím málokdy.

 
Obr. 5 Příklad manuálu pro uživatele

Teprve po přejímce začíná běžet záruční doba a případné uplatňování reklamací. Výsledky dokončeného projektu, tedy po záruce, změny během stavby a výsledky hodnocení PD tvoří podklady pro závěry obecně platné - pro prevenci vzniku vad. Vyhodnocování vzniku poruch a vad v záruce i během stavby jsou podklady pro statistiky, jejichž výsledky byly prezentovány na minulé konferenci.

Klíčová slova:
Kvalita hydroizolací, riziko, hodnocení rizika, hodnocení projektové dokumentace, příprava stavby, realizace, technologický předpis, technologický postup, kontrola kvality.

Příspěvek zazněl na konferenci IZOLACE 2013