Asfaltové vodotěsné izolaceV současné době se používají tři základní druhy asfaltových vodotěsných izolací: oxidované asfalty, asfalty modifikované APP (ataktický polypropylen) a asfalty modifikované SBS (styren-butadien-styren). Asfaltové hmoty modifikované nestandardními modifikátory jsou objemově zanedbatelné. V našich klimatických podmínkách se dominantně používají materiály modifikované SBS, ale je nutné zmínit trendy zlepšování i dalších dvou druhů asfaltových materiálů. Vývojové trendyVšichni výrobci se snaží, aby se jejich materiály neustále vyvíjely, proto veškeré údaje, které jsou k dispozici, ukazují stav, který byl v době jejich sestavování. Kromě zkvalitňování vlastní asfaltové hmoty se klade důraz na zlepšování konstrukce izolačního materiálu – pásu (používáním stabilnějších vložek, odolnějších ochranných posypů, lépe zpracovatelných asfaltů atd.). Protože vložky, posypy, krycí fólie a další komponenty vyrábějí různí subdodavatelé, dochází i u nich k zlepšování parametrů. To platí zejména u výztužných vložek, kde je možno téměř libovolně upravovat napříkladprůtažnost či pevnost. Zlepšují se také kvalitativní parametry linek a snižuje se rozptyl docilovaných výsledných vlastností. K tomu dominantně přispívá moderní regulace a měření a přístrojová kontrola výroby. Tab. 1 - Přehled používaných modifikací asfaltových hmot
APP modifikátoryJedním z výrazných problémů u asfaltových materiálů modifikovaných APP je delaminace ve spojích. To je způsobeno rozmícháváním směsi, kdy „mastný“ APP vystupuje na povrch a postupně snižuje pevnosti spojů až k jejich absolutnímu rozdělení. Tato vada se projevuje u současných APP modifikovaných materiálů, při jejichž výrobě se používá modifikátor v blocích, který se obtížně rozmíchává do hmoty, a tím i obtížněji s ní spojuje. Tento modifikátor má tendenci vytvářet nehomogenní hmotu, u které je výrazná šance na oddělování asfaltu od modifikátoru. Důsledkem je zmýdelňování spojů, tj. modifikátor vystupuje na povrch a při stárnutí vytváří tenkou separační vrstvičku na styku pásů. Tím se pevnost pásů ve spojích oslabuje a při mechanickém zatížení – tahu nebo cyklickém zatížení např. sáním větru postupně dochází ke ztrátě těsnosti spojů. Při zkoušce pevnosti hydroizolačních materiálů ve svaru (tzv. peel testu) dochází k dramatickému snižování pevnosti. (V tomto případě byl použit test v trhání pod 180° při rychlosti 200 mm/min.) Druhým důsledkem je snižování pevnosti v přídržnosti na kovové prvky, zejména klempířské detaily. Tab.2 - Srovnání některých vlastností asfaltových hmot Tab. 3 - Trendy zlepšování některých vlastností asfaltových hmot Na obrázcích je patrné oddělení jednotlivých pásů, které je způsobeno právě zmýdelňováním spojů, protože se jedná o APP materiál. Je potřeba říci, že jednotlivé pásy byly spolehlivě k sobě svařeny, ale při stárnutí došlo k uvedenému jevu. Aby se tento stav vyloučil, nebo alespoň výrazně zpomalil, bylo nutné zajistit lepší homogenitu asfaltové hmoty. Nyní používaná modifikace APP již není v blocích, ale v granulích a je možné dosáhnout daleko lepší homogenity než dříve. To znamená, že u kvalitních materiálů modifikovaných APP lze očekávat výrazně vyšší životnosti než dříve. Tab. 4 - Srovnávací tabulka výsledků peel testu pro nové a vystárnuté materiály
Text a foto: Ing. Marek Novotný
|
||||||||||||||||||||
| ISSN 1213-6395 | Tiráž | RSS | © 2000-2008 MOSTY.CZ, vyrobil: nexum Trilog |












