Snižování pracnosti využitím velkoplošných návinů

Text Ing. Jaroslav Synek, fotografie Ing. Marcel Pelech, ICOPAL s.r.o. Praha

Deset let se hospodářství a jednotlivé ekonomické subjekty v České republice snaží nalézt způsob, jak zvýšit svoji výkonnost a produktivitu tak, aby se vyrovnala výsledky vyspělým ekonomikám světa. Ale i mezi vyspělými ekonomikami jsou značné rozdíly ve výkonnosti a proto hledejme přímo na ekonomické špičce. Tou jsou bezesporu státy Západní Evropy a USA. Růst jejich ekonomiky je už desítky let vyšší než tempo ekonomického růstu zbytku světa. Celou tuto dobu se nepodařilo ostatním zemím tento růst vyrovnat, natož dohonit a proto je na místě si položit otázku, co je příčinou tak dlouhodobého a stabilního vývoje a současně co je příčinou neschopnosti zbytku světa aplikovat tyto poznatky ve své ekonomické sféře.

Abstrahujeme-li jednotlivé rozdíly v ekonomice, po analýze dojdeme k celkem jednoznačnému výsledku. Za ekonomickým úspěchem nejsilnějších ekonomik světa stojí jednoznačně vysoká efektivnost jejich konání.

Obrátíme-li svoji pozornost k našemu oboru, tedy stavebnictví a speciálně tempu výstavby komunikací zjistíme, že jdou cestou maximálního využití strojů, prefabrikovaných výrobků (tak jako jsme to desítky let učili, ale málo využívali) a způsoby provádění jednotlivých pracovních operací. Proto směřují ve většině izolací směrem k maximálním vyrobitelným velikostem a minimalizaci práce na stavbě, tedy omezováním plnoplošných spojů a uchycení směrem ke kotvení nebo volnému položení s následným přitížením balastní vrstvou.

Vycházíme-li tedy z tohoto poznatku, musíme hledat na trhu výrobky podobného provedení. To jsou především syntetické fólie, ale pro inženýrské stavby, tedy silniční a mostní objekty volíme zpravidla asfaltové izolační pásy, především pro jejich robustnost, nižší zranitelnost a snadnější zpracovatelnost než mají fólie, které jsou výrobně lépe přizpůsobeny maximálním rozměrovým požadavkům.

Jediným asfaltovým pásem, který přináší výhody vyplývající z maximálních výrobních a manipulačních rozměrů spolu s minimalizací spotřeby práce na připojování pásu k podkladu je výrobek koncernu ICOPAL, Teranap 431 TP francouzského výrobce Siplast S.A.

Tento pás vyráběný na unikátní 4 m široké lince v Mondoubleau ve střední Francii je dodáván v rozměrech 2 x 20 m nebo 4 x 80 m při tloušťce 4 mm. Návin ploch až 320 m² je připraven se střední ocelovou troubou pro manipulaci jeřábem.

Obr. 1 Objekty na D 5 u Plzně

Obr. 2    Izolace historického mostu v Písku

V České republice se tento pás začal užívat při rekonstrukcích přesypaných objektů a výstavbě nových objektů v silničních tělesech pod zásypem od r. 1995. Byl použit na mnoha přesypaných objektech po celé republice z nichž v poslední době nejvýznamnější jsou biokoridory a podchody na obchvatu Prahy kolem Ruzyně a objekty na obchvatu D 5 u Plzně. Také je hojně používán na obdobných objektech Českých drah. Mezi nejvýznamnější reference lze zařadit izolaci historického kamenného mostu v Litovli a nejstaršího mostu ve střední Evropě, kamenného mostu přes Otavu v Písku.

Racionalitu jeho využití můžeme demonstrovat na izolacích objektů TOM v dálničních tělesech. Celková délka návinu pasu pokrývá rozvinutou délku povrchu betonové konstrukce propustku. Při rozvíjení pásu zavěšeného na jeřábovém závěsu je pás směrově vyrovnáván a postupně překrývá v jediném kuse rovnoměrně celou konstrukci. Následující – sousední pás má překryv v podélném spoji min. 150 mm. Jedině v tomto překryvu pasů je výrobek natavován a tak vodotěsně spojován mezi sebou. Po postupném překrytí celé šířky propustku následuje úprava u zárubních zdí a překrytí celé izolace z pásů ochranou geotextilií Geofelt plošné hmotnosti 700 g/m². Tím je dokončena hydroizolace objektu a ten připraven k zasypání.

Porovnejme uvedený postup s klasickým prováděním hydroizolační vrstvy z asfaltových pásů standardních rozměrů, tedy 1 x 7,5 m při tl. 5 mm s plnoplošným natavováním k podkladu.

Prvotní podmínkou natavování je penetrace podkladu předepsaným nátěrem při splnění podmínky maximální přípustné vlhkosti podkladu, která závisí jednak na stáří konstrukce (u železobetonů) a současně na povětrnostních vlivech. Ty hrají důležitou roli při izolování konstrukce s plnoplošným natavováním. Průměrná spotřeba času pro penetraci je udávaná cca 0,025 Nh/m² nátěru na vodorovné ploše, na svislé cca 0,05 Nh/m².

S pásy se manipuluje ručně, jejich délka je omezená a na plochách ukloněných z vodorovné je třeba je zachytávat dalším pracovníkem do doby dostatečně pevného natavení jeho části k podkladu. Při natavování je také na počátku nutné velmi pečlivě kontrolovat umístění pásu, který je vystaven riziku vychýlení z požadované polohy vzhledem k jeho váze a obtížné manipulovatelnosti.

Spotřebu času na vodorovné konstrukci lze kalkulovat 0,05 Nh/m²

Na šikmých a svislých plochách však spotřeba času prudce roste a lze ji odhadnout na dvojnásobek až trojnásobek, tedy 0,1 až pouhých 0,15 m²/Nh.

V porovnání s těmito časy klasického hydroizolačního souvrství jsou spotřeby časů při užití velkoplošných návinů s použitím jeřábu následující:

Rozvinutí a vyrovnání pásu 0,0125 Nh/m² tedy poloviční spotřeba času penetrace

Spojení překryvů natavením stejných 0,0125 Nh/m² tedy minimálně více než 4 x rychlejší než při klasickém postupu.

Spotřebu časů při užití obou technologií porovnáme na modelovém mostním objektu o výšce 6 m, rozpětí 8 m a šířce 50m, tj. o ploše 1000 m²

Při kalkulaci uvažujeme pouze izolatérské práce, ke kterým je nutno připočíst cca 80 Nh na manipulaci a přípravu materiálu. Potřeby časů vycházejí ze skutečných srovnatelných objektů, nelze je však považovat za všeobecně použitelné pro kalkulaci. Izolace klasickou technologií

Penetrace (0,025Nh x 400 m²) + (0,05Nh x 600 m²) = 40 Nh

Pokládka a natavení pasů (400 m² x 0,05Nh) + (600 m² x 0,125Nh) = 95 Nh

Celkem 135 Nh zpracování + 80 Nh příprava = 215 Nh Izolace technologií velkoplošného návinu

Rozvíjení 0,0125 Nh x 1000 m² = 12,5 Nh

Stavování pásů 0,0125Nh x 1000 m² = 12,5 Nh

Celkem 25 Nh zpracování + 80 Nh příprava =105 Nh

Použití velkoplošných návinů tedy znamená snížení pracnosti izolatérských prací zhruba o polovinu, což představuje dvojnásobné zvýšení produktivity práce.

Velkoplošná technologie dále šetří náklady na penetrační nátěry a spotřebu plynu. Jaké z uvedených údajů vyplývají úspory nákladů, byť vzrostou o jeřáb s obsluhou, si už každý může dopočítat sám.

Z uvedených pracností jednotlivých technologií jednoznačně vyplývá vysoká racionalita a efektivnost pokládky asfaltových pásů z velkoplošných návinů, která zcela zásadním způsobem omezují staveništní pracnost a současně závislost na povětrnostních podmínkách při realizaci.

Jestliže tedy izolatérské firmy hledají způsob jak se přiblížit ve výkonech a efektivnosti nejvyspělejším ekonomikám, pásy Teranap 431 TP jim k tomu otevírají cestu.

Obr. 3 Počátek rozvinování pásu na jeřábovém závěsu

Obr. 4 Spouštění pásu po tělese objektu

Obr. 5 Položená izolace připravená ke stavení ve spojích

zpět na seznam