30.1.2009 | Ing. Jan Svoboda, Vladan Michalík
MCE Slaný vyrobila a smontovala ocelovou konstrukci železničního mostu přes Dunajský kanál a zimní přístav ve Vídni
Součástí přestavby přístavního terminálu ve vídeňské čtvrti Freudenau bylo i jeho nové připojení na železniční trať Maxing - Nussdorf. V souvislosti s tím bylo mimo jiné nutno obnovit přemostění zimního přístavu a kanálu Dunaje, které bylo zničeno v závěru 2. světové války. K realizaci bylo vybráno velmi svérázné architektonické řešení, které v těchto dnech již tvoří novou dominantu Freudenau. Ze statického hlediska se jedná o spojitý nosník o dvou polích (pole 1 o rozpětí 74,5 m je provedeno jako plnostěnná konstrukce a pole 2 o rozpětí 91,5 m jako masivní příhradová konstrukce). Oba mostní trámy charakterizuje výrazně proměnná výška, stoupající směrem ke středovému pilíři, kde jsou obě soustavy vzájemně propojeny originálním uzlem. Ten je charakterizován velmi mohutnými diagonálami, vzájemně propojenými podporovým příčníkem a členitými hlavními nosníky. Mostovka je v celé délce provedena jako ortotropní deska, na které je uloženo průběžné štěrkové lože. Celková hmotnost ocelové mostní konstrukce činí cca 2200 t. Extrémně těžké a výrobně náročné dílce uzlu z oblasti středového pilíře byly vyráběny ve Slaném. Unikátní jsou zejména podporové diagonály D5 komorového průřezu se stěnami Koncept montáže musel zohlednit velmi složitý tvar ocelové konstrukce. Ta byla sestavována a svařována na předmontážní ploše před opěrou 1. Původně byla zvažována možnost zaplavení předmontované konstrukce, nakonec byl zvolen podélný Po svaření byla obě pole nazvednuta o 3,5 - 4,5 m pomocí hydraulického systému aplikovaného v součinnosti s podpěrným systémem „Rohrstockerl“. Pole 1 bylo v této výšce vysunuto o 23 m, čímž byl vytvořen prostor pro předmontáž sekce 4. Hlavní Dalším krokem byl výsun již kompletně svařeného mostního trámu pomocí hydraulického systému s přepínacími kabely. Podpěry opatřené výsuvnými jednotkami byly při výsunu zatěžovány výrazně proměnnými silami, proto bylo vždy po ujetí 3 - 5 m nutno rektifikovat jejich stavební výšku v závislosti na naměřeném tlaku. Výsun musel probíhat synchronně v závislosti na geometrii mostní konstrukce a měnících se tlacích na podpěrné konstrukce. V konečné fázi bylo provedeno spuštění mostu do definitivní polohy o cca. 3,5 m s použitím hydraulického synchronního systému, pracujícího s přesností 5-10 mm na opěře 1 a na pilíři 2. Opěra 3 byla opatřena jen diagonální prutovou soustavou pro přenesení vodorovných sil od větru. Celá sestava mostu o hmotnosti cca. 2200 t. byla tedy spouštěna do definitivní polohy na čtyřech bodech. V závěrečné fázi spouštění byla osazena definitivní hrncová ložiska, na která byla následně ocelová konstrukce uložena.
|
ISSN 1213-6395 | Tiráž | RSS | © 2000-2008 MOSTY.CZ, vyrobil: nexum Trilog |