Rizika při navrhování skladeb pro užitné střešní pláště z pohledu tepelné techniky, možnosti jejich předcházení

Nejčastější příčiny poruch

Z hlediska tepelné techniky spočívají rizika vzniku vlhkostních poruch u užitných střešních plášťů (vegetačních, pochozích) nejčastěji v kondenzaci ve skladbě střešního pláště, nebo v kondenzaci na jeho vnitřním povrchu.

Hnacím mechanismem pro difúzi vodní páry konstrukcí je rozdíl tlaků na vnitřní a vnější straně. Různé materiály mají různou schopnost propouštět vodní páru. Schopnost konstrukce propouštět vodní páru může být kvantifikována např. pomocí difúzního odporu, což je veličina udávající kolikrát je materiál méně propustný pro vodní páru než vzduch.
Vrstvy ve skladbě konstrukce musí být řazeny tak, že se velikost součinu tepelné vodivosti a faktoru difúzního odporu jednotlivých vrstev směrem od vnitřního povrchu k vnějšímu postupně snižuje. V případě, že za vrstvou s nízkou hodnotou difúzního odporu následuje vrstva s vysokým difúzním odporem, může docházet ke kondenzaci vodní páry na rozhraní těchto vrstev. Zkondenzovaná vodní pára zvyšuje hmotnostní vlhkost materiálů a dochází k vypařování do interiéru.

Ke kondenzaci na vnitřním povrchu konstrukce dochází tehdy, když je vzduch zcela nasycen vodní párou, a kontaktem se studeným povrchem konstrukce dojde k jeho ochlazení a snížení kapacity pro vodní páru. Přebytečné množství se objeví ve formě kondenzátu na povrchu konstrukce.