Praktické zkušenosti výrobce AIP s ČSN EN 14695:2010

Anotace: Tento příspěvek se zabývá normami, které jsou spojeny s hydroizolacemi na betonových mostech. Jedná se o evropskou normu EN 14695  a národní normou ČSN 736242. Popisuje jejich vzájemnou provázanost z hlediska legislativy a typových zkoušek pro izolační systém.

1.  ÚVOD
V České republice nastal pro výrobce, stavebníka a zhotovitele  prvním  dnem v říjnu okamžik, kdy skončilo přechodné období pro ČSN EN 14695:2010 [1].
Technické normy, které jsou v České republice, je možné rozdělit do dvou skupin, které spolu nesmí být v rozporu. Na České (národní) technické normy a převzaté Evropské technické normy.  Obecně je možné normy rozdělit na tři typy:
 výrobkové – obsahují základní definice materiálu, specifikují požadavky na tento materiál a přehled zkušebních metod. Tyto metody nestanovují kvalitativní hodnocení. Jsou zde pouze uvedeny jednotky a vyjádření výsledku. Vyjádření výsledku je prakticky ve třech formách:
• vyhovuje,
• MDV –hodnota deklarovaná výrobcem, tedy hodnota včetně deklarované tolerance,
• MLV – mezní hodnota stanovená výrobcem, tedy min., max.
 zkušební - popisují zkušební postupy jednotlivých zkušebních metod,
 předmětové -  obsahují návrh a realizaci s daným materiálem.
ČSN EN 14695 [1] patří mezi normy výrobkové, naopak ČSN 736242 [2] mezi normy předmětové.

2.  TYPOVÉ ZKOUŠKY 
K pohledu výrobce bych se chtěl zastavit u dvou typových zkoušek na izolačním systému (viz. obr.č.1), které považuji za základní.. Jedná se o :
- přilnavost v tahu (EN 13596, typ tělesa T1,T3),
- přilnavost ve smyku (EN 13653, typ tělesa T2),
- soudržnost po tepelném zatížení (EN 13653, typ tělesa T2).

Zde bych chtěl upozornit, že jednotlivé zkoušky se provádějí na různých zkušebních tělesech označených T1 - T3. Pro každý typ primární vrstvy, izolační vrstvy a ochranné vrstvy je nutné provést tyto zkoušky. Vzhledem k tomu, že ŘSD tyto zkoušky vyžaduje, dojde pravděpodobně ke snížení počtu jednotlivých systémů, které budou na MD schváleny.  
Při porovnávání kvalitativních požadavků využívám národních norem z České republiky [2], Slovenské republiky [3], SRN [4], v Rakousku je stále v platnosti (v době psaní tohoto příspěvku) RVS 15.03.12 z roku 2003 a v Polsku zatím také kvalitativní požadavky k této normě neřešili. Touto problematikou se zabývali např. [5], [6], [7].
Výsledky zkoušek, které zde uvádím jsou na systémech, které se již provádějí a jsou funkční.

Obr. č.1 – Jednotlivé vrstvy a zkušební tělesa v Izolačním systému.

Zkušební metoda	Typ tělesa
přilnavost v tahu mezi podkladem a izolační vrstvou	T1,T3
přilnavost v tahu mezi izolační vrstvou a ochranou vrstvou	T2
přilnavost ve smyku	T3
soudržnost po tepelném zatížení (jedná se o přilnavost ve smyku)	T3

Tab. č.1 – Přehled zkušebních těles dle ČSN EN 13375:2005 [8].

2.1.  PŘILNAVOST V TAHU DLE EN 13596
Evropská norma [1] neuvádí u tohoto typu zkoušky další informace. Nejsou specifikovány zkoušky mezi jednotlivými vrstvami izolačního systému. Naopak národní normy tyto zkoušky rozpracovává  tak, že zkouší adhezi jednotlivých vrstev izolačního souvrství navzájem. Nově se tak objevuje soudržnost mezi izolační a ochrannou vrstvou. Všechny tři normy uváději u této nové zkoušky kvalitativní požadavky s výjimkou Německé DIN . Z provedených zkoušek výsledkově splňují kvalitativní požadavky této normy matriály primární vrstvy jak z epoxidových pryskyřic tak penetračních nátěrů s dostatečnou rezervou.

Zkušební metoda	Rozměr	Hodnota ČSN     736242:2010	Hodnota STN   736242:2010	Hodnota DIN  V 20000-203	Zkušební metoda Zkušební těleso
přilnavost v tahu   mezi podkladem a   izolační vrstvou   při 8°C při 23°C	N/mm2	min. 0,4 min. 0,7	≥0,4 ≥0,7	≥0,4 ≥0,7	EN 13 596 T1,T3 T1 ,T3
přilnavost v tahu  mezi izolační vrstvou  a ochranou vrstvou  při 23°C	N/mm2	min.0,4	≥0,4*	není stanoveno	EN 13 596 T2

• Platí pro MA, AC

Tab. č 2 – Kvalitativní požadavky na  přilnavost v tahu IS s asfaltovými izolačními pásy dle [2], [3], [4].

Graf. č 1 – Výsledky zkoušek přilnavost v tahu mezi podkladem a izolační vrstvou.  Primární vrstva epoxidy a penetračníí nátěry.Vodorovná osa představuje zkušební vzorky, číslo 1 jsou požadavky normy [2], [3], [4].

2.2.  PŘILNAVOST VE SMYKU DLE EN 13653
U této zkoušky jsou ve všech národních normách uvedeny kvalitativní požadavky. Požadavky Slovenské normy jsou nejpřísnější. Stávající systémy zde  mají výsledkově velmi malé rezervy a nebo požadavky nesplňují. Ve všech případech došlo k usmyknutí na rozhranní primární vrstva - izolační vrstva .
Příčiny neshody mohou být v kvalitativních požadavcích, případně v přípravě zkušebních těles. Byly odzkoušeny již existující izolační systémy.

Zkušební metoda	Rozměr	Hodnota ČSN    736242:2010	Hodnota STN  736242:2010	Hodnota DIN  V 20000-203	Zkušební metoda Zkušební těleso
přilnavost ve smyku    při 23°C	N/mm2	min.0,15	≥0,2	≥0,15	EN 13 653 T3

Tab. č 3 – Kvalitativní požadavky na  přilnavost ve smyku IS s asfaltovými izolačními pásy dle [2], [3], [4].

Graf. č 2 – Výsledky zkoušek přilnavost ve smyku. Primární vrstva epoxidy a penetrační nátěry.

2.3.  SOUDRŽNOST PO TEPELNÉM ZATÍŽENÍ DLE EN 14691

U této zkoušky Česká norma [2] neuvádí kvalitativní požadavky, zatímco [3], [4] ano.

Zkušební metoda	Rozměr	Hodnota ČSN 736242:2010	Hodnota STN 736242:2010	Hodnota DIN  V 20000-203	Zkušební metoda  Zkušební těleso
Soudržnost po  tepelném zatížení	%	není stanoveno	≥90	≥70	EN 14691 T3

Tab. č 4 – Kvalitativní požadavky na  soudržnost po tepelném zatížení IS s asfaltovými izolačními pásy dle [2], [3], [4].

Vzhledem k tomu, že tato zkouška vychází z EN 13653 [9] jsou její výsledky a závěry podobné.  Jak bylo zmíněno v úvodu zde uvedené výsledky ukazují již používané systémy. rezerva s porovnáním s kvalitativními požadavky norem je rovněž velmi malá. Příčiny neshody mohou být v kvalitativních požadavcích, případně v přípravě zkušebních těles.

Graf. č 3 – Výsledky zkoušek soudržnost po tepelném zatížení, primární vrstva epoxidy a penetrační nátěry.

2.4.  ZÁVĚR
Na předložených výsledcích chtěl jsem ukázat, že výsledky zkoušek mají málo, nebo dokonce jsou pod požadovanou hodnotou normy. U zkoušky přilnavost v tahu je rezerva k normovým požadavkům cca 50%, tak u smyku a soudržnosti při tepelném zatížení je max. 20%. Vzhledem k tomu, že jsme se stadiu sbírání informací je možné, že některé normy budou brzy upraveny. Samozřejmě, že výsledky zkoušek můžou být také zkresleny přípravou zkušebních těles, ale proč opravovat něco co je funkční?
Je třeba též zdůraznit, že příprava zkušebních těles je má určitý stupeň obtížnosti a tak může být příčina možných neshod i zde.

3.  LEGISLATIVA
Po splnění požadavků [1], je nutné také splnit požadavky České normy [2], ta uvádí:
v bodě 4.1.1 “ izolace mostovek je možné provádět pouze z izolačních systémů schválených MD“
v bodě 4.1.6 „ schválené skladby izolačních systémů jsou uvedeny na stránkách www.rsd.cz [11]. Zhotovitel ( výrobce, dovozce) musí doložit splnění kvalitativních požadavků stanovených touto normou. „
v bodě 6.2.1 “Zkouškami typu se ověřují kvalitativní parametry a vlastnosti veškerých výrobků,….“
v bodě 6.2.2 „Doklady dle 6.2.1. jsou hlavním podkladem pro schválení izolačního systému pro používání na mostních objektech PK v ČR“.
v bodě 6.2.7 jsou uvedeny povinnosti zhotovitele izolačních prací, ten je „ povinen předem prokázat objednateli kvalitu jednotlivých složek i izolačního systému jako celku Prohlášením o shodě, příslušnými certifikáty a protokoly o zkouškách typu.“
Zásadní informace vyplývající z předcházejících řádků je tedy, že nestačí jednotlivé dokumenty dle požadavku normy ČSN EN 14695 [1], ale izolační systém musí být ještě schválen MD ČR. Podklady, které je nutné předložit pro schválení jsou uvedeny v TKP 21 izolace proti vodě. [12], které jsou přístupné na stránkách http://www.pjpk.cz/TKP_01.htm.

Přestože všichni výrobci vycházení se společných norem, jejich výklad je rozdílný. To se projevuje na rozdílných Technických listech a přehledech jednotlivých izolačních systémech. Přes snahu ŘSD se jednotlivé dokumenty liší. Stálo by za zvážení zpracovat jednotný formát pro společnou podobu Technických listů a přehledů izolačních systémů.

4.  ZÁVĚR
Normy na hydroizolace mostů vstoupili v platnost ,ale je praděpodobné, že brzy budou následovat první změny a dodatky. Bylo by dobré kdyby se na těchto změnách podílela celá odborná veřejnost. Znovu se potvrzuje skutečnost, že zkoušky mají pouze informativní charakter pro porovnání mezi jednotlivými typy  IS. 

Tento článek byl publikován na základě výzkumu prováděného s finanční
podporou projektu Aktion KONTAKT WTZ MEB 061011 a výzkumného záměru CEZ -
MSM 0021630511, s názvem: "Progresivní stavební materiály s využitím
druhotných materiálů a jejich vliv na trvanlivost konstrukc

POUŽITĚ ZDROJE:

[1] ČSN EN 14695:2010. Hydroizolační pásy a fólie - Asfaltové pásy pro hydroizolaci betonových mostovek a ostatních pojížděných betonových ploch - Definice a charakteristiky. Praha: Ústav pro technickou normalizaci, metrologii a zkušebnictví. 2010-05-01. Třídící znak 727605.
[2] ČSN 736242:2010. Navrhování a provádění vozovek na mostech pozemních komunikací. Praha: Ústav pro technickou normalizaci,metrologii a zkušebnictví. 2010-04-01. Třídící znak 736242.
[3] STN 736242:2010. Vozovky na mostoch pozemných komunikácií. Navrhovanie a požadavky na materiály. Bratislava: Slovenský ústav technickej normalizácie. 2010-05-01. Třídící znak 736242.
[4] DIN V 20000-203. Anwendung von Bauprodukten in Bauwerken- teil 203: Anwendungsnorm für Abdichtungsbahnen  nach europäischen Produktnormen zur Verwendungen von Betonbrücken und Andersen Verkehrsbauwerkwn aus Beton. Berlina: Deutsches Institut türNormung e. V.. 2010-05-01.
[5] POLAKOVIČ,L.ŘÍKOVSKÝ,V. Prvé zkušenosti s uplatnením STN 736242 v Praxi. 21.konference hydroizolace a vozovky na mostech. Brno : Akademické nakladatelství CERM,2010.ISBN 978-80-7204-710-9. 
[6] PLACHÝ,J.PETRÁNEK,V. České a zahraniční normy pro hydroizolaci betonových mostovek z pohledu výrobce asfaltových pásů. 21.konference hydroizolace a vozovky na mostech. Brno : Akademické nakladatelství CERM,2010.ISBN 978-80-7204-710-9. 
[7] ABSCHABER,M. Izolovanie nostných konstrukcií mostov v Rakousku. Hydrpoizolace a vozovky na mostech18. konference. Brno : Akademické nakladatelství CERM,207.ISBN 978-80-7204-546-4. 
[8] ČSN EN 13375:2005. Hydroizolační pásy a fólie - Hydroizolaci betonových mostovek a ostatních pojížděných betonových ploch – Příprava zkušebních těles. Praha: Český normalizační institut. 2005-07-01. Třídící znak 727671.
[9] ČSN EN13 653:2005. Hydroizolační pásy a fólie - Hydroizolace betonových mostovek a ostatních pojížděných betonových ploch - Stanovení přilnavosti ve smyku. Praha: Český normalizační institut. 2005-08-01. Třídící znak 727673.
[10] EN 14691:2006. Hydroizolační pásy a fólie - Hydroizolace betonových mostovek a ostatních pojížděných betonových ploch - Stanovení soudržnosti po tepelném zatížení. Praha: Český normalizační institut. 2006-01-00. Třídící znak 727674.
[11]http://www.rsd.cz/doc/Technicke-predpisy/prehled-schvalenych-hydroizolacnich - systemu-mds-cr
[12] Kolektiv autorů. 2010. Technické a kvalitativní podmínky staveb pozemních komunikací. Kapitola 21 . Izolace proti vodě. Praha: Ministerstvo dopravy. Odbor silniční infrastruktury.

Praktické zkušenosti výrobce AIP s ČSN EN 14695:2010.

Abstrakt:    
Tento příspěvek se zabývá normami, které jsou spojeny s hydroizolacemi na betonových mostech. Jedná se o evropskou normu EN 14695  a národní normou ČSN 736242. Popisuje jejich vzájemnou provázanost z hlediska legislativy a typových zkoušek pro izolační systém.

Klíčová slova:,  výrobková norma, zkušební norma, předmětová norma, primární vrstva, izolační vrstva, ochranná vrstva, izolační systém,

Practical experience of the manufacturer of bitumen membrane isolation to ČSN EN EN 14695:2010.

Abstrakt:
This paper deals with standards that are associated with waterproofing on concrete bridges. It is the European standard EN 14695 and IEC national standard 736242 and It describes their interdependence in terms of legislation and type tests for the insulation system.

Key words: product standard, testing standard, product standard, the primary layer, insulating layer, protective layer, an insulating system,

Tento článek byl prezentován na 22.ročníku konference Hydroizolace a vozovky na mostech 2011