Čelte horku s chladnou hlavou - část 1

V nadcházejících letních měsících se budeme stále častěji setkávat s nepříjemně vysokými teplotami nejen v ulicích ,ale bohužel i ve vnitřních prostorech budov. Ne každý si může dovolit řešit tuto situaci odjezdem k moři či alespoň k nejbližšímu rybníku, a tak nám méně šťastnějším nezbývá, než svá pracoviště a své domovy proti přehřívání vlivem slunečního záření chránit.

Trendem současné architektury se stávají administrativní budovy s celoprosklenými lehkými obvodovými plášti, či obytné budovy s velkými francouzskými okny. Ne vždy jsou však tyto návrhy pouhými rozmary architektů. Je třeba si uvědomit, že snaha využít co největší obestavěný prostor budovy vede ke vzniku poměrně hlubokých místností a prostor. Do těchto prostor je pak nutné přivést dostatečné množství denního osvětlení z čehož plyne návrh již zmíněných rozměrných prosklených ploch na fasádě.

I laikovi je však jasné, že čím větší část fasády bude prosklena, tím větší budou i tepelné zisky budovy v letním období. Prosklenou plochou totiž do interiéru vniká krátkovlnné sluneční záření, které ohřívá vnitřní povrchy místnosti. Tyto povrchy pak vysílají dlouhovlnné záření, pro které je zasklená plocha okna prakticky neprůstupná. Dochází tedy ke vzestupu teploty vzduchu v interiéru. Tento jev se nazývá skleníkový efekt a má velmi nepříznivý vliv na tepelnou pohodu v interiéru.

Ne každý ale ví, že i přehřívání místností v letním období podléhá určitým pravidlům a že v naší legislativě jsou zakotveny požadavky chránící vnitřní prostředí budov před nadměrnou tepelnou zátěží. Tyto požadavky jsou uvedeny v ČSN 73 0540 Tepelná ochrana budov.
Pro běžné místnosti je stanoven maximální denní vzestup teploty vzduchu v letním období na 5°C a nejvyšší denní teplota vzduchu v místnosti 27°C.
Pokud se nám různými stavebními úpravami nepodaří těchto hodnot dosáhnout, nezbývá nám nic jiného než do místnosti navrhnout chlazení klimatizací. Ale nejásejme předčasně! Požadavky jsou totiž kladeny i na ty místnosti, které jsou chlazeny vzduchotechnickým zařízením. Maximální denní vzestup teploty vzduchu v místnosti s klimatizací v letním období může být 7,5°C a nejvyšší denní teplota vzduchu v místnosti 29,5°C. Tato kritéria jsou stanovena pro případ výpadku klimatizace.

Jakým způsobem se tedy nadměrné tepelné zátěži v letním období bránit? To se dozvíte v pokračování tohoto článku. Zatím nabízíme dočasné řešení :o)