Stavební stav mostů po povodni, výkon hlavních a mimořádných prohlídek v Praze

Ing. Antonín Semecký, Technická správa komunikací hl.m. Prahy
tel.: 257 015 840, fax: 257 313 107, e-mail: semeckya@tsk.mepnet.cz

Anotace: Příspěvek je zaměřen na informaci o průběhu povodňové situace v Praze z hlediska organizace pověřené v rámci své působnosti i výkonem správy mostních objektů na území hlavního města, zajištění mimořádných prohlídek mostů v kritickém období, přijatých opatření a na součinnost s krizovým štábem města a o postupu při odstraňování škod.

      Podobně jako v roce 1997 postihly rozsáhlé záplavy část Moravy, bylo v srpnu t.r. povodněmi zasaženo i velké území Čech. Rozbouřené potoky a řeky pustošily vše co jim stálo v cestě a tento nezkrotný živel zasáhl ničivě i v Praze.

      O letošních povodních se hovoří s mnoha přívlastky - stoletou vodou počínaje a tisíciletou vodou konče. Vltava v Praze běžně dosahuje cca dvou metrů a průtoku 600 m3/sec. "Stoletá voda" je úroveň, která se podle statistické pravděpodobnosti vyskytne jednou za sto let. V Praze se za takovou úroveň považuje 574 cm a průtok 3 700 m3/sec. Při kulminaci 15. 8. 2002 se ale Prahou valilo 5 300 m3/sec. a hladina Vltavy dosáhla úrovně 785 cm. Ale ani tyto údaje nám v době, kdy se stále upřesňovaly odhady povodňové vlny mnoho neřekly o tom, do jaké výše voda skutečně vystoupá, jaké území zasáhne a které objekty budou povodní ohroženy. Konkrétně v Praze na Kampě osazené tabulky s vyznačením výše hladiny vody při poslední tzv. "stoleté vodě" z roku 1890 nemohly poskytnout informaci, kam až může vystoupat voda v srpnu 2002, protože se výrazně změnilo řečiště pro průtok Vltavy městem a to nejen výstavbou nábřežních zdí na Starém městě, které byly realizovány ve větším rozsahu až po roce 1900, ale i dalším rozvojem města, kterým byly výrazně změněny hydraulické poměry v povodí řeky. Ani tzv. "Bradáč", kámen s reliefem vousatého muže v nábřežní zdi u Karlova mostu, který byl pro Pražany v minulosti jakýmsi vodočtem, již není na svém původním místě a ani ten nemohl pomoci v orientaci, kam až hladina vody může vystoupat.

      Při povodni byla v Praze zaplavena rozsáhlá území v povodí Vltavy jak v okrajových částech města, tak i v samotném centru. Vodou byly zasaženy a poničeny přírodní a rekreační lokality (Radotín, Zbraslav, všechny vltavské ostrovy, Stromovka a další) i obydlená území (Chuchle, Zbraslav, Lahovice, Kampa, Josefov, Karlín, Holešovice, Libeň). Rozvodněny byly i všechny potoky na území města. Povodeň způsobila obrovské škody na majetku soukromém, obecním či státním. Výjimkou není ani infrastruktura města, velké škody byly způsobeny na podzemních vedeních, v dopravní síti města a to především v metru, kde se podobné ohrožení vůbec nepředpokládalo ale i na pozemních komunikacích.

     Mostní objekty, které jsou součástí komunikační sítě prošly při srpnové povodni na území Čech zřejmě dosud nejtěžší zatěžovací zkouškou. Většina z nich odolala, některé podlehly. O pražských mostech, se dá podle dosavadních zjištění prohlásit, že v této zkoušce celkově obstály. Zde mohu hovořit pouze o tom, jaký průběh povodeň v Praze měla, jaká byla v tomto kritickém období činnost správní organizace a jaká opatření byla nutno ve vztahu k mostům provést. Logické je, že se zvyšující se hladinou vody a narůstajícím průtokem, přibývalo omezujících opatření. Postupně byla uzavřena pro provoz většina vltavských mostů, avšak ne z titulu náznaků nebo projevů porušení stavebního stavu, ale především preventivně z hlediska bezpečnosti povrchové dopravy, chodců i MHD. Uzavřeny byly ale i proto, že u většiny z nich již byly v kritickém období zaplaveny přístupové komunikace, nebo se zaplavení předpokládalo. V době kulminace tak byly v provozu pouze Barrandovský a Hlávkův most pro veškerou dopravu a mosty Legií a Palackého byly v provozu pouze pro tramvaje. Možná rizika provozovat tyto mosty i za této mimořádné situace vzal na sebe správce mostů, spolu s krizovým štábem města. Aby byla snížena možná rizika poškození objektů, proto v kritické době operovala na Karlově mostě a mostě Legií hasičská technika (bagry), kterou byly vytahovány nebo usměrňovány plovoucí předměty, tak, aby propluly a nezachytávaly se na pilířích. Toto opatření, prakticky jediné, co bylo v dané situaci možné dělat, se ukázalo jako velice efektivní a účinné, protože se tak zabránilo vytvoření barier z naplavených předmětů v mostních polích a tím výraznému omezení průtoku vodní masy. Po celou dobu vysokých průtoků musel správce v rámci možností sledovat všechny objekty a to nejen vltavské mosty, ale i objekty na rozvodněných potocích, zaplavené podjezdy a podchody. To bylo v době mezi 12-15 srpnem, kdy byl život města nejvíce ochromen. Jaké množství vody vody protékalo v době kulminace pod vltavskými mosty je možno přiblížit alespoň na dvou příkladech:

Most Legií 15. srpna 2002	Most Legií 13. září 2002
Mánesův most 15. srpna 2002	Mánesův most 13. září 2002

Celkově bylo vytipováno 113 mostů na území města, které byly více či méně zasaženy povodní. Jakmile začala voda opadat a město se začalo z pohromy vzpamatovávat, byly na správce ihned kladeny velké nároky a bylo nutno rozhodnout, které objekty "může nabídnout" krizovému štábu města k uvedení do provozu, případně rozhodnout za jakých omezení je možný alespoň provizorní provoz. Splnění tohoto požadavku však bylo pochopitelně nad personální i technické možnosti správce a proto jsme již v nejkritičtějších dnech oslovili resp. využili vstřícné nabídky mostních specialistů u odborných projektových společností, Pontex, Topcon, Novák a partner a EC Nelly k technické pomoci a provedení mimořádných prohlídek. Tyto firmy byly osloveny i proto, že řada jejich pracovníků se podílela v minulosti na projektování pražských mostů, nebo již dříve prováděly na mostech hlavní prohlídky i diagnostické práce a měly tak k ohroženým mostům již nějaký vztah, znali jejich konstrukce a specifika i možná úskalí. Bylo nutno připravit urychleně podklady pro tyto prohlídky což bylo zvláště obtížné v době, kdy i našemu pracovišti hrozila evakuace. Na pátek 16.8.2002 byla svolána koordinační schůzka s těmito partnery, rozděleny okruhy mostů podle jejich priority v dopravním systému města a podle požadavků krizového štábu. Byla dohodnuta i metodika provádění prohlídek, a to tak, že budou v prvé fázi provedeny vizuelní prohlídky všech dostupných částí mostovky s důrazem na sledování všech detailů a konstrukčních prvků, kde by se případné poruchy mohly projevit (trhliny ve vozovce, posuny v zábradlí a dilatačních spárách, římsy mostu a křídel atd.). Dále bylo dohodnuto, že zjištěné skutečnosti budou dokumentovány pro operativnost na formuláři pro "běžné prohlídky", pořízena fotodokumentace a výsledky předávány správci el. poštou a operativně i telefonicky. Prakticky během týdne byly vizuálně prohlédnuty všechny přístupné části vltavských a dopravně významných mostů a konstatován jejich stavební stav. Následně byly předány protokoly z prohlídek písemně a protokoly i fotodokumentace byly zpracovány a předány v digitální formě. Prakticky současně, pokud to klesající hladiny dovolily, probíhaly prohlídky podhledů mostů a dalších částí mostů a to za vydatné pomoci a spolupráce s hasičským sborem, který operativně nabídl techniku. Využita byla i nabídka kolegů z ŘSD Správa Olomouc a použita jejich mobilní mostní prohlížecí plošina. Na základě těchto zjištění, byly objekty postupně "nabízeny" krizovému štábu města k uvedení do provozu. Třetí fází, a ta ještě v současné době probíhá u vltavských mostů, je ohledání pilířů a jejich základové oblasti pod vodní hladinou za vydatné pomoci potápěčů. Protože je ale stále zvýšený průtok a prakticky není žádná viditelnost pod vodou, je tento průzkum omezen na ruční ohledání povrchu zdiva pilířů a proměření stavu dna v okolí pilířů. Takto zjištěné skutečné stavy dna u jsou porovnávány s předchozími výsledky potápěčských průzkumů v oblasti pilířů. Skutečnost, že prakticky u všech, a to i u těch starších vltavských mostů, jsou pilíře v řece hloubkově založeny až na skalní podloží, nám dovoluje předpokládat, že v průběhu zvýšených průtoků nedošlo k podemletí základů pilířů. I Karlův most, který je v současné době v souvislosti s připravovanou opravou hodně diskutovaný, má dva pilíře v hlavní proudnici řeky, které byly zbořeny při povodni v roce 1890, již založeny na kesonech. Podrobnější ohledání pilířů však bude možno dokončit až bude lepší viditelnost pod hladinou řeky, což lze předpokládat až koncem roku.        Jak již zde bylo konstatováno, podle dosavadních zjištění nebyly pražské mosty povodní výrazně poškozeny, avšak to neznamená, že na objektech nevznikly žádné škody. Ty se zatím odhadují na desítky milionů, ale jde převážně o technicky méně náročné opravy. Hodně byly poškozeny např. ledolamy u pilířů Karlova mostu, které bude nutno celé rekonstruovat a velkou část nákladů bude nutno věnovat na obnovu záhozů u pilířů vltavských mostů. Na mnoho mostech bylo poškozeno zábradlí a svodidla. Ihned jakmile začala opadat voda, bylo nutno na mostech zahájit nezbytné údržbové práce a prioritu měly pochopitelně ty činnosti, které byly součástí obnovy životních funkcí města. Bylo nutno opravit a doplnit poškozená zábradlí a svodidla na mostech, odčerpat vodu a odstranit nánosy bahna ze zatopených podchodů. U vltavských mostů bylo rovněž nutno odstranit naplaveniny z prostoru mezi oblouky a mostovkou a kmeny stromů a ostatní předměty, které se uchytily na návodní hraně pilířů. U jednoho z mostů (přes plavební kanál na Císařský ostrov v Tróji) bylo nutno pro deformaci ocelových nosníků výrazně omezit zatížitelnost a situace bude operativně řešena mostním provizoriem.        V současné době se objevuje více závad než na samotných mostech, v přechodové oblasti mezi vozovkovým tělesem a mostem, kde dochází k postupnému ssedání zvodnělých zásypových klínů. Tento problém se ještě výrazněji projevuje u všech vysokých nábřežních zdí, kde dochází k postupné deformaci vozovek pobřežních komunikací.        Ještě o jednom problému bych se rád zmínil a tím je postavení a role správce mostů v takovýchto krizových situacích. Zatím co o účasti a rozhodnutí statiků, zda a kdy se do zatopených a evakuovaných domů budou obyvatelé moci vrátit nikdo nepochyboval, k účasti na rozhodování o provozuschopnosti mostů v krizových dnech, jsme museli krizovému štábu tak trochu připomenout roli správce i nutnou spolupráci krizového štábu se statiky. Poté již tato spolupráce fungovala bez větších problémů a domnívám se, že to bylo jen ke prospěchu věci v operativním řešení dopravních problémů města.        Letošní povodně patrně vejdou do historie, v Praze budou jistě na některých domech osazeny pamětní destičky s vyznačením výšky kam až vystoupila Vltava v srpnu 2002 a ještě dlouho se jistě povedou diskuse na téma "co se mělo udělat a co se zanedbalo", aby se škodám předešlo nebo se alespoň mohly omezit důsledky velké vody. Je třeba věřit, že tyto diskuse se neomezí pouze na hledání viníků, ale vyústí v rozšíření stávajících a realizaci nových protipovodňových opatření a to jak po stránce technické tak i po stránce organizační.