7.4.2013 | Ing. Vladimír Tichomirov, CSc.
Přechody pro zvěř – nutné opatření či dobrý byznys?
Anotace: Stejné otázky, pochyby i emoce ve věci přechodů pro zvěř, jejich nutnosti , vhodnosti a nákladnosti, jako v České republice rozviřují odborné i veřejné mínění i v Rakousku i v Německu. Tento příspěvek vzhledem k jeho okrajovému významu je pojat formou komentáře literárních odkazů včetně uvedení věcně závažných i ekologicko argumentačně bizarních vývodů. Technickou částí příspěvku je informace o skladbách hydroizolačního souvrství pro konstrukce přechodů pro zvěř. V závěru pak pro úplnost uvádíme i příklady z českých publikací a přehled těch nejvýznamnějších odkazů na literaturu z této oblasti.
Ekodukty jako objekty sloužící pro zvěř a živočichy ke zprůchodnění nepřirozeně vzniklých překážek v krajině / fragmentace krajiny / bývají chápány v úzkém pojetí jako přechody přes dopravní komunikace dálničního typu. A fragmentace krajiny je přičítána pouze těmto stavbám. Je vhodné zdůraznit, že fragmentace krajiny však probíhá již delší dobu a poměrně široko řadou různých vlivů. Z nejvýznamnějších lze uvést [2] : - velkoplošné rozšiřování užitkové zemědělské půdy bez přirozených dělících linií /remízky/ Opatření k přechodu zvěře přes dálnice je tedy nutno vidět v širších souvislostech zejména z důvodů jejich vhodného návrhu i provedení ve vztahu ke skutečně existující migraci zvěře v současné krajině rovněž ve vztahu ke konfiguraci krajiny a sousedícím komunikacím apod. [2], [10], [12] , [13]
Podrobný rozbor všech druhů ekoduktů, jejich velikosti , konstrukce a významu pro zvěř lze nalézt ve všech zde uvedených literárních zdrojích a není účelem tohoto příspěvku se jimi zabývat. Považuji však za vhodné zdůraznit opět aspek t návrhu a volby druhu , velikosti, ozelenění ve vztahu k předpokládanému účelu objektu . Jako extremně negativní příklad může být návrh a budování ekoduktů jako skrytě zřizované mostní nebo podchodové komunikace pro místní dopravní účely.
Jak již v úvodu naznačeno , měl by návrh umístění, druhu a velikosti ekoduktu vycházet ze širších souvislostí a zejména ze všeobecných migračních studií,které jsou zmíněny např. v publikacích [2], [3] , [4] , [11]. Tyto však nejsou vždy lokálně nebo obecně pro dané území dostatečně zpracovány nebo brány v úvahu. V [6] je zmíněna neexistence předpisů pro navrhování a budování ekoduktů v Německu a s tím související možná samoúčelnost jejich zřízení. Naproti tomu v Rakousku je této problematice věnována již dlouhodoběji systematická pozornost , která vyústila již v roce 1997 do vydání směrnice Richtlinie Wildschutz (RVS 3.01). Tato pozornost věnovaná uvedené tematice je dokumentována i publikacemi [2], [3] , [4] , [5]. Zde si účelově dovolím přímý citát z [6] : „Příkladně v tomto postupuje naše sousední Rakousko, které pro celou svoji plochu sestavuje mapy v malém měřítku zaznamenávající populace zvěře a jejich migrační trasy, a tak tvoří základ pro účelnou výstavbu zelených mostů." Náklady na takové mapování jsou samozřejmě enormní, A vzhledem k tomu, že v Německu jak známo bez zákonů a směrnic nefunguje nic, a kromě ochránců přírody neprojevuje nikdo skutečný zájem o efektivní budování takovýchto staveb, je nutno vyvíjet větší tlak na politiku, aby zastavila klamání veřejnosti falešnou ekologizací silničního stavitelství a více uvažovala předtím, než se vůbec něco začne stavět. Pokud toto nebude zákonně zakotveno, budou i nadále vznikat stavební objekty, které budou už předem k ničemu. Významným prvkem návrhu ekoduktu musí pak být pozornost potlačení vlivu hluku, který pro zvěř představuje prvek odstrašující od používání z jiných hledisek vhodně navrženého ekoduktu. Rozporuplným příkladem navrženého a realizovaného přechodu pro zvěř může zřejmě být stavba prvního českého ekoduktu přes rychlostní komunikaci R 35. Na jedné straně je zmiňován jako opatření a stavba vysoce pozitivně [13], na druhé straně jsou popsány podrobně okrajové návaznosti [14] , které z hlediska širších souvislostí představují tento návrh v poměrně komicky nefunkční podobě. Jistě by nebyl o věci průzkum skutečné migrace zvěře přes tento ekodukt, aby tato otázka nebyla jenb předmětem subjektivních názorů. A ekologické organizace by mohly vyrazit do terenu a celý rok dělat něco skutečně užitečného pro další navrhování a budování ekoduktů.
Jsou rovněž podrobněji, byť v obecných hodontách uvedeny ve zmíněné zahraniční literatuře a uvádí se ve výší 1 – 5 milonů euro, přičemž u přechodů šířky kolem 50 m je střední hodnota kolem 3 milionů euro. Obecně přitom jistě nikdo nebude rozporovat konstatování, že stavba ekoduktu současně s budováním dopravní trasy výjde vždy levněji než její dodatečné zřizování. A rozhodně je zřejmé, že vzhledem k relativní výjimečnosti budování ekoduktů nejsou cenové úrovně obecně známé a vzájemně srovnatelné, což vytváři velmi příznivý prostor pro lokální spekulace a machinace. Zde lze možná i zmínit myšlenku možné manipulace ze strany zájmových a lobistických skupin s názory ekologických hnutí za účelem vynucení návrhu umístění i velikosti a druhu ekoduktu z titulu ekologických a tedy cenově neohodnotitelných bez konfrontace s dobrými a věcnými podklady.
Zde je vhodné uvést, že do kategorie ekoduktů lze uvažovat i zahloubené komunikace v městských aglomeracích jako je zahloubení vnitřního okruhu ve Vídni v oblasti UNO CITY, zahloubení A1 v oblasti Salzburku spojující předměstskou část s centrem a jako výrazné opatření pak zahloubení nově vybudované dálniční spojky S 1 mezi Königsbrunn a Korneuburg, kde se jedná o zahloubení ne v řádu stovek metrů, ale o několikakilometrový úsek , který je výrazným krajinu chránícím opatřením. Pro věcnou návaznost na tema konference zde uvádíme dvě firmou Büsscher & Hoffmann GmbH navrhované a používané skladby pro hydroizolace ekoduktů : Varianta 1: přičemž běžné výrobky pro hydroizolace mostů jsou zde vyrobeny v provedení odolném kořenovému růstu díky přísadě do asfaltu, která je vlastním výrobkem (HERBITECT®) společnosti Büsscher & Hoffmann v rámci skupiny KWIZDA
Problematiku ekoduktů jako ostatně veškeré oblasti lidské činnosti je nejen vhodné, ale zcela nutné pojímat v nejširších souvislostech rozvoje lidské společnosti a s tím výrazným budováním městských a průmyslových aglomerací a dopravních spojení. Tento vývoj postupuje stále vpřed a je na všech zúčastněných, zda se bude rozvíjet směrem k udržitelnému rozvoji včetně respektování ekologických souvislostí a zachování přirozené existence populace nebo půjde směrem ekologicko- i ekonomicko- destruktivním. Společnost Büsscher & Hoffmann GmbH bude vždy spolehlivým partnerem pro funkční technická řešení s vysokou životností a v příznivých cenových relacích.
Hrsg.: Schweizerische Vogelwarte Sempach Kapitel 5 (Seite 61 - 75). Umfassende Literatursammlung und -zusammenfassung. [2] Baulandverteilung und Hauptverkehrsachsen als Barrieren für größere Säugetiere [3] Wildökologische Korridore [4] Motorways in Austria - a barrier for big game migrations and mobility? [5] Kostenreduktion bei Grünbrücken durch rationellen Einsatz. [6] Grünbrücken – Naturschutz im Dilemma? [7] Grünbrücken und Querungshilfen: Sinnvoll oder teure Fehlplanungen? [8] DIN 1076 Unterscheidung Brücke und Tunnel ab einer Länge von 80 Metern
[9] http://cs.wikipedia.org/wiki/Ekodukt [10] Ochrana průchodnosti krajiny pro velké savce [11] http://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/vaclav-hlavac-soucasne-postupy-pri-budovani-ekoduktu-jsou-neefektivni [12] http://www.ceskedalnice.cz/dalnicni-sit/ekodukty [13] http://www.uses.cz/data/sbornik09/Libosvar.pdf [15] http://www.hnutiduha.cz/olomouc/data/publications/migracni-koridory-brozura- 2010-www.pdf
Tento článek byl prezentován na 23.ročníku konference Hydroizolace a vozovky na mostech 2012 |
ISSN 1213-6395 | Tiráž | RSS | © 2000-2008 MOSTY.CZ, vyrobil: nexum Trilog |