Hledej
7.4.2013  |  Ing. Vladimír Tichomirov, CSc.

Přechody pro zvěř – nutné opatření či dobrý byznys?

ilustrační foto - redakce

Anotace:

Stejné otázky, pochyby i emoce ve věci přechodů pro zvěř, jejich nutnosti , vhodnosti a nákladnosti, jako v České republice rozviřují odborné i veřejné mínění i v Rakousku i v Německu.

Tento příspěvek vzhledem k jeho okrajovému významu je pojat formou komentáře literárních odkazů včetně uvedení věcně závažných i ekologicko argumentačně  bizarních vývodů. 

Technickou částí příspěvku je informace o skladbách hydroizolačního souvrství pro konstrukce přechodů pro zvěř.

V závěru pak pro úplnost uvádíme i příklady z českých publikací a přehled těch nejvýznamnějších odkazů na literaturu z této oblasti.


1. ÚVOD

Ekodukty jako objekty sloužící pro zvěř a živočichy  ke zprůchodnění nepřirozeně vzniklých překážek v krajině  / fragmentace krajiny / bývají chápány v úzkém pojetí jako přechody přes dopravní komunikace dálničního typu. A fragmentace krajiny je přičítána pouze těmto stavbám.

Je vhodné zdůraznit, že fragmentace krajiny však probíhá již delší dobu a poměrně široko řadou různých vlivů. Z nejvýznamnějších lze uvést [2]  :

- velkoplošné rozšiřování  užitkové zemědělské půdy bez přirozených dělících linií /remízky/ 
   a zalesněných ostrůvků,
 - regulaci vodních toků spojenou s vytvářením strmých zpevněných břehů¨
-  výstavbu sídlištních celků postupně srůstajících v aglomerace bez zachování dělících
   zelených zón
-  dřívější výstavba železničních tratí a v současné době zejména výrazně rostoucí intenzita
    jejich provozu     

Opatření k přechodu zvěře přes dálnice je tedy nutno vidět v širších souvislostech zejména z důvodů jejich vhodného návrhu i provedení ve vztahu ke skutečně existující migraci zvěře v současné krajině rovněž ve vztahu ke konfiguraci krajiny  a sousedícím komunikacím apod. [2], [10], [12] , [13]


2.      DRUHY  EKODUKTU

Podrobný rozbor všech druhů ekoduktů, jejich  velikosti , konstrukce a významu pro zvěř lze nalézt ve všech zde uvedených literárních zdrojích  a není účelem tohoto příspěvku se jimi zabývat.

Považuji však za vhodné zdůraznit opět aspek t návrhu a  volby druhu , velikosti, ozelenění  ve vztahu k předpokládanému účelu objektu .  Jako extremně negativní příklad může být  návrh a budování ekoduktů jako skrytě zřizované mostní nebo podchodové komunikace pro místní dopravní  účely.


3.        NÁVRH  EKODUKTU

Jak již v úvodu naznačeno , měl by návrh umístění, druhu a velikosti ekoduktu vycházet ze širších souvislostí a zejména ze všeobecných migračních studií,které jsou zmíněny např. v publikacích  [2],  [3] , [4] , [11]. Tyto však nejsou vždy lokálně nebo obecně pro dané území  dostatečně zpracovány nebo brány  v úvahu.  

V [6] je  zmíněna neexistence předpisů pro navrhování a budování ekoduktů v Německu a s tím související možná samoúčelnost jejich zřízení. Naproti tomu v Rakousku je této problematice věnována již dlouhodoběji systematická pozornost , která vyústila již v roce  1997 do vydání směrnice   Richtlinie Wildschutz  (RVS 3.01).         

Tato pozornost věnovaná uvedené tematice je dokumentována i publikacemi [2],  [3] , [4] , [5].

Zde si účelově dovolím přímý citát  z  [6]  :

„Příkladně v tomto postupuje naše sousední Rakousko, které pro celou svoji plochu sestavuje mapy v malém měřítku zaznamenávající populace zvěře a jejich migrační trasy, a tak tvoří základ pro účelnou výstavbu zelených mostů."

Náklady na takové mapování jsou samozřejmě enormní,
ovšem na druhé straně je prostě idiotstvím ustavičně cpát miliony eur do stavebních objektů, jen aby se vyhovělo zákonu o ochraně přírody, ale nedosáhlo se jakékoli skutečné ochrany.

A vzhledem k tomu, že v Německu jak známo bez zákonů a směrnic nefunguje  nic, a kromě ochránců přírody neprojevuje nikdo skutečný zájem o efektivní budování takovýchto staveb, je nutno vyvíjet větší tlak na politiku, aby zastavila klamání veřejnosti falešnou ekologizací silničního stavitelství a více uvažovala předtím, než se vůbec něco začne stavět. Pokud toto nebude zákonně zakotveno, budou i nadále vznikat stavební objekty, které budou už předem k ničemu.

Významným prvkem návrhu ekoduktu musí pak být pozornost potlačení vlivu hluku, který pro zvěř představuje  prvek  odstrašující od používání  z jiných hledisek  vhodně navrženého ekoduktu.

Rozporuplným  příkladem  navrženého a realizovaného  přechodu pro zvěř může zřejmě být stavba prvního českého ekoduktu  přes  rychlostní komunikaci R 35. Na jedné straně je zmiňován jako opatření a stavba vysoce pozitivně [13], na druhé straně jsou popsány podrobně okrajové návaznosti  [14] , které z hlediska širších souvislostí  představují tento návrh v poměrně komicky nefunkční podobě.

Jistě by nebyl o věci průzkum skutečné migrace zvěře přes tento ekodukt, aby tato otázka nebyla jenb předmětem  subjektivních názorů.  A ekologické organizace by mohly  vyrazit do terenu a celý rok dělat  něco skutečně užitečného pro další navrhování a budování ekoduktů.


4.        CENY EKODUKTU

Jsou rovněž podrobněji, byť v obecných hodontách uvedeny ve zmíněné zahraniční literatuře a uvádí se ve výší 1 – 5 milonů euro, přičemž u přechodů šířky kolem 50 m je střední hodnota kolem 3 milionů euro.

Obecně přitom jistě nikdo nebude rozporovat konstatování, že stavba ekoduktu současně s budováním dopravní trasy výjde vždy levněji  než její dodatečné zřizování.

A rozhodně je zřejmé, že vzhledem k relativní výjimečnosti budování ekoduktů nejsou cenové úrovně obecně známé a vzájemně srovnatelné, což vytváři velmi příznivý prostor pro lokální spekulace a machinace.

Zde lze možná i zmínit myšlenku možné manipulace ze strany zájmových a lobistických skupin s názory ekologických hnutí za účelem vynucení návrhu umístění i velikosti a druhu ekoduktu z titulu ekologických a tedy cenově neohodnotitelných bez konfrontace s dobrými a věcnými podklady.


5.         ZKUŠENOSTI SPOLEČNOSTI BÜSSCHER & HOFFMANN GmbH  Z VÝSTAVBY  V  RAKOUSKU

Společnost  Büsscher @ Hoffmann GmbH  se podílela na výstavbě celé řady ekoduktů dodávkou materiálů a systemů pro jejich hydroizolace  / www.bueho.at /

            Zde je vhodné uvést, že do kategorie  ekoduktů  lze uvažovat  i zahloubené komunikace v městských aglomeracích jako je zahloubení vnitřního okruhu ve Vídni v oblasti UNO CITY,  zahloubení  A1  v oblasti Salzburku spojující předměstskou část s centrem a jako výrazné opatření pak zahloubení nově vybudované  dálniční  spojky  S 1 mezi Königsbrunn  a Korneuburg, kde se jedná o zahloubení ne v řádu stovek metrů, ale o několikakilometrový úsek , který je výrazným krajinu chránícím opatřením.

Pro věcnou návaznost na tema konference zde uvádíme dvě firmou Büsscher & Hoffmann GmbH navrhované a používané  skladby  pro hydroizolace ekoduktů :

Varianta 1:
Intensive Begrünung
Büsscher Baruplan wurzelfest KV PL 4 B wf
Büsscher Baruplan wurzelfest GG E 45 B wf
Büsscher Polymerbitumen Heißklebemasse PYM B
Büscherit Voranstrich extra BVE
Betondecke im Gefälle
  
Variante 2:
Intensive Begrünung
Büsscher Baruplan wurzelfest KV PL 4 B wf
Büsscher Baruplan wurzelfest KV E 55 B wf
Büscherit Voranstrich extra BVE oder Büsscher Barupox
Betondecke im Gefälle

přičemž běžné výrobky pro hydroizolace mostů jsou zde vyrobeny v provedení odolném kořenovému růstu díky přísadě do asfaltu, která je vlastním výrobkem  (HERBITECT®)  společnosti Büsscher & Hoffmann v rámci skupiny KWIZDA


6. ZÁVĚR

Problematiku ekoduktů jako ostatně veškeré oblasti lidské činnosti je nejen vhodné, ale zcela nutné pojímat v nejširších  souvislostech rozvoje lidské společnosti a s tím výrazným budováním městských a průmyslových aglomerací a dopravních spojení.

Tento vývoj postupuje stále vpřed a je na všech zúčastněných, zda se bude rozvíjet směrem k udržitelnému rozvoji včetně respektování ekologických souvislostí a zachování přirozené existence populace nebo půjde směrem ekologicko- i  ekonomicko- destruktivním.

Společnost Büsscher & Hoffmann GmbH bude vždy spolehlivým partnerem pro funkční  technická řešení s vysokou životností a v příznivých cenových relacích.


7.        LITERATURA   ZAHRANIČNÍ

[1] Wildtiere und Verkehr. - Eine kommentierte Bibliographie. 2000. PDF, 75 Seiten.   
            Hrsg.: Schweizerische Vogelwarte Sempach Kapitel 5 (Seite 61 - 75).
            Umfassende Literatursammlung und -zusammenfassung.

[2]  Baulandverteilung und Hauptverkehrsachsen als Barrieren für größere Säugetiere
R. Grillmayer ,M. Wöss, H. Schacht

[3]        Wildökologische Korridore
            GRILLMAYER, R., VÖLK, F., SCHACHT, H., WÖSS, M.
            Zwischenbericht im Rahmen der Forschungsförderung 1999
            der Universität für Bodenkultur, 36 Seiten + Anhang.

[4]       Motorways in Austria - a barrier for big game migrations and mobility?
           Criteria, evaluation and requirements for defragmentation projects.
           VÖLK, F., GLITZNER, I., REISS-ENZ, V., 1999:
           In: Faune et trafics. Conférence 18 au 20 octobre 1999. Actes/Proceedings.
           École polytechnique fédérale de Lausanne -
           Laboratoires des voies de circulation (LAVOC). Lausanne. 159 - 173.

[5]        Kostenreduktion bei Grünbrücken durch rationellen Einsatz.
VÖLK, F., GLITZNER, I., WÖSS, M., 2000
 Zwischenbericht samt Checkliste Informationserfordernisse und verfügbarkeit über jagdbare Wildtiere und -habitate für Strassenplanung und Begutachtung in Österreich. Auftrag des Österreichischen Bundesministeriums f. wirtschaftliche Angelegenheiten.

[6]  Grünbrücken – Naturschutz im Dilemma?
             Artikel von Felix Echinger / 2008 / Praktikant  BUND Regionalverband Südlicher

[7]        Grünbrücken und Querungshilfen: Sinnvoll oder teure Fehlplanungen?
             Ein persönlicher Meinungsbeitrag von Axel Mayer, BUND Geschäftsführer

[8]        DIN 1076 Unterscheidung Brücke und Tunnel ab einer Länge von 80 Metern


8 .         INTERNETOVÉ ZDROJE VČETNĚ LITERATURY 

[9]        http://cs.wikipedia.org/wiki/Ekodukt

[10]      Ochrana průchodnosti krajiny pro velké savce
           Petr Anděl, Tereza Mináriková, Michal Andras eds.:  
Evernia, Liberec, 2010, ISBN 978-80-903787-5-9

[11]        http://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/vaclav-hlavac-soucasne-postupy-pri-budovani-ekoduktu-jsou-neefektivni
Významným posunem k potřebnému koncepčnímu přístupu jsou výstupy výzkumného grantu VaV-SP/2d4/36/08 "Vyhodnocení migrační propustnosti krajiny pro velké savce a návrh ochranných a optimalizačních opatření" za období 2008-2010. Nově připravené mapy Migračně významných území a Dálkových migračních koridorů spolu s knihou „Ochrana průchodnosti krajiny pro velké savce“ (ke stažení zde) dávají srozumitelný návod postupu při posuzování nové dopravní sítě ve vztahu k migraci živočichů.

[12]        http://www.ceskedalnice.cz/dalnicni-sit/ekodukty

[13]        http://www.uses.cz/data/sbornik09/Libosvar.pdf

[14]        http://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/miroslav-kutal-ceske-ekodukty-jsou-spatny-vtip-za-verejne-penize

[15]       http://www.hnutiduha.cz/olomouc/data/publications/migracni-koridory-brozura- 2010-www.pdf
zde poznámka, že ekodukty využívají i ptáci !!!

 

Tento článek byl prezentován na 23.ročníku konference Hydroizolace a vozovky na mostech 2012

ISSN 1213-6395 | Tiráž | RSS © 2000-2008 MOSTY.CZ, vyrobil: nexum Trilog
(statická verze - archiv)