Hledej

MOŽNOSTI ZVYŠOVÁNÍ TUHOSTI LITÝCH ASFALTÙ PRO KRYTY VOZOVEK A OCHRANNÉ VRSTVY IZOLACÍ NA MOSTECH

Doc. Ing. Václav Hanzík, CSc. - PSVS, a.s.

Úvod

Podmínkou dalšího úspìšného použití litých asfaltù na mostech je neustálé zvyšování jejich tuhosti v souvislosti s rostoucím dopravním zatížením a samozøejmì i s umístìním litého asfaltu ve vozovkovém a izolaèním souvrství. Pøitom použitím tuhých smìsí nesmí docházet k nežádoucímu snižování odolnosti proti vzniku trhlin. Tìmito otázkami i dalšími souvisejícími problémy se zabýváme øadu let i v PSVS, a.s.. V návaznosti na vhodné a úèelné zkušební metody se proto v dalších odstavcích tohoto pøíspìvku používaným i perspektivním zpùsobùm zlepšování kvality LA pro mostní konstrukce budu vìnovat.

Zkušební metody

Zatímco zkoušení vlastností hutnìných asfaltových smìsí je neustále vìnována velká pozornost a vesmìs se plnì podaøilo v oblasti vysokých i nízkých teplot zkouškami zjistit charakteristiky potøebné pro posouzení jejich chování v praxi, v pøípadì zkoušení litých asfaltù je situace horší. Není žádným velkým tajemstvím, že základní zkoušky jako je Marshallova zkouška, zkouška pojíždìní kolem a další obvykle nedávají výsledky odpovídající zkušenostem z praxe. A tak je nutné tuto oblast i nadále neustále sledovat a hledat vhodné zpùsoby zkoušení.

Dosavadní poznatky laboratoøe PSVS, a.s. ukázaly na menší èi vìtší vhodnost a použitelnost tìchto metod:

1) Odolnost proti pøetváøení pøi vyšších teplotách

Nejvhodnìjší se ukazuje zkouška stanovení èísla tvrdosti a pøírùstku èísla tvrdosti širokým trnem, a to nejen pøi teplotì + 40°C ale také - a to zejména v pøípadì použití modifikovaných pojiv - pøi teplotách +50°C èi dokonce + 60°C.

Pouze pro možnost srovnání jednotlivých druhù LA (nikoliv srovnávání s hutnìnými úpravami) lze použít také

  • zkoušku opakovaného pojíždìní kolem na vzorcích tvaru desky podle TP 109 (A1) aplikovanou však pøi teplotì + 40°C a
  • zkoušku na rotujícím zkušebním vzorku opìt podle TP 109 (A2) pøi teplotì + 40°C [1].

2) Nízké teploty

Velmi vhodnými - s možností nepøímého posouzení odolnosti proti vzniku trhlin - jsou i pro LA obì novì zpracované metody TP 151 (2001), tj.

  • zkouška relaxace asfaltových smìsí a
  • zkouška v tahu za ohybu,
    obì obvykle aplikované pøi ±0°C.

Vhodným se i nadále ukazuje sledování pevnostních a deformaèních charakteristik podle ÈSN 73 6160 [3].

Lze doporuèit, aby zkoušení LA bylo vždy provádìno jak pøi vysokých tak i pøi nízkých teplotách. Jinak mùže zlepšením jedné vlastnosti dojít k podstatnému zhoršení vlastnosti druhé, což mùže být pro aplikaci v praxi velkým problémem.

3) Zpracovatelnost

Metoda podle ÈSN 73 6160 - používaná v naší laboratoøi velmi èasto - zatím pro posouzení zpracovatelnosti LA plnì vyhovuje.

Další, obvykle v praxi sledované vlastnosti asfaltových smìsí jako je únava, odolnost proti vodì apod., není v pøípadì LA obvykle nutné zjišovat; požadavky na tyto vlastnosti bývají - díky vysokému obsahu pojiva i témìø nulové mezerovitosti - prakticky vždy splnìny.

Možnosti zvyšování tuhosti LA

Z možných technických zpùsobù zvyšování tuhosti LA byla v a.s. PSVS v posledních létech vybrána a aplikována pøedevším tato øešení:

  • snižování obsahu asfaltu, a to se souèasným zlepšováním zpracovatelnosti horké smìsi,
  • použití modifikovaných asfaltù pro výrobu smìsí LA,
  • úprava složení kamenné kostry vrstvy LA.

Nutno uvést, že uvedená øešení nebyla a nejsou vesmìs aplikována oddìlenì; vìtšinou se jedná o kombinace naznaèených øešení, což mùže èasto znásobit efekt sledovaného cíle.

Snižování obsahu asfaltu

Praxe ukázala, že pokud nejsou aplikovány vhodné pøísady pro zlepšení zpracovatelnosti smìsi pøi výrobì, dopravì a pokládce, je toto øešení znaènì omezené. Ani stávající zpùsoby strojní pokládky i pøípustné zvýšení teplot nepøináší dostateèná zlepšení. A tak již øadu let je s úspìchem pro zlepšení zpracovatelnosti používán montánní vosk Romonta, jinak naprosto neškodný z hlediska požadavkù hygieny a ekologie. Díky nìmu, i pøi použití asfaltu gradace 20/30 (døíve vesmìs AP-25), se podaøilo snížit obsah pojiva o cca 0,7-1,2 % hmotnosti a tak znaènì zvýšit tuhost smìsí. Samotná Romonta však není jediným technickým øešením. Velkou možností je též použití pøísad pøipravených ze speciálních mastných kyselin, pøi jejichž aplikaci se - v kombinaci s Romontou - podaøilo u vrstvy LAH snížit obsah asfaltu až pod hranici 6,5 % hmotn., získat dobrou zpracovatelnost pøi snížených teplotách (225-235°C), dosáhnout nízkých èísel tvrdosti i jejich pøírùstkù a zajistit smìsem i dobré nízkoteplotní i pevnostní charakteristiky (viz tab. 1). Výrazné zlepšení vlastností ve srovnání s bìžnými typy smìsí v kombinaci s modifikovaným pojivem je dobøe patrné z obr. 1. K tomu je tøeba dále uvést, že výroba takových smìsí LA je velmi obtížná a vyžaduje použití vysoce kvalitních a výkonných výrobních zaøízení; pøi klasické výrobì ve vaøièích zøejmì tato varianta témìø nepøichází v úvahu.

Použití modifikovaných asfaltù

Po øadì pøíznivých zkušeností ze zahranièí (zejména SRN) je již od roku 1996 v a.s. PSVS vìnována znaèná pozornost použití modifikovaných asfaltù. S ohledem na úèel použití a požadavek velmi dobrých nízkoteplotních vlastností jsme zamìøili pozornost témìø výhradnì na pojiva modifikovaná elastomery.

Úvodní zkoušky provádìné s asfaltem AMe 45 - na rozdíl od zahranièních zkušeností - neukázaly pøi vyšších teplotách pøíliš dobré charakteristiky a tak byla brzy obrácena pozornost na asfalt gradace AMe 25. Ten je již od roku 1997 s úspìchem používán pro stavbu ochranných vrstev izolací mostních objektù. Použití tohoto pojiva pøineslo výrazné zvýšení tuhosti ve srovnání s bìžnì používaným asfaltem 20/30 (AP-25), a to zejména pøi vyšších teplotách. Problém zpracovatelnosti se podaøilo vyøešit nejen dodržováním optimálních teplot (220-240°C) ale i použitím pøísad zlepšujících zpracovatelnost. Vynikající výsledky z hlediska tuhosti i dobrých nízkoteplotních vlastností potvrzují hodnoty zjištìné napø. na smìsi LAH urèené v roce 2001 pro èást Jižní spojky v Praze - viz tab. 2. Pøíznivì lze hodnotit i nízkoteplotní vlastnosti smìsí LAH a LAD což potvrzují pevnostní zkoušky provedené podle ÈSN 73 6160, relaxaèní zkoušky i srovnávací pevnostní zkoušky pøi teplotì ± 0°C podle TP 151 (viz tab. 3).

Smìsi LA vyrábìné s modifikovaným asfaltem AMe 25 však nemají jen výhody ale také problémy pøi jejich zpracování; patøí k nim:

  • Zmìny vlastností asfaltu v provozních zásobnících míchacích stanic. Zatímco bod mìknutí, penetrace, penetraèní index i vratná duktilita se výraznì nemìní, zmìny duktility v závislosti na èase mohou být znaèné (obr. 2). A tak je nutné toto "hlídat" a max. dobu skladování asfaltu v horkém stavu omezit na max. 10-14 dnù.
  • Zmìny vlastností pojiva ve smìsi LA pøi jejím zpracování. Zatímco zmìny èísel tvrdosti a jejich pøírùstkù jsou zanedbatelné, teplotní zmìny tažnosti a elasticity asfaltu by mohly být pro smìs škodlivé. A tak je nutné omezit nejen teploty ale též dobu zpracování; ta by mìla být kratší než 4 hod.

Závìrem této èásti je nutné uvést, že aplikace modifikovaných asfaltových smìsí pro vozovky na mostech pøinesla výrazné zlepšení nejen v oblasti tuhosti ale i v oblasti nízkoteplotních vlastností. O nároènosti této technologie na strojní zaøízení i dodržování pøedepsaných postupù však není tøeba pochybovat; tu mohou zajistit pouze vysoce kvalifikované organizace s dlouhodobými zkušenostmi.

Úprava kamenné kostry vrstvy LA

Zkušenosti PSVS, a.s. také ukazují, že i v této oblasti byly až donedávna znaèné reservy. Patøí sem zvyšování obsahu hrubého drceného kameniva, a to zejména v pøípadì vìtší tloušky vrstev. A tak - pøes urèité zhoršení zpracovatelnosti - se osvìdèily i pro ochranné vrstvy smìsi typu LAD podle ÈSN 73 6122, a to zejména pøi strojní pokládce . Touto variantou však možnosti zvyšování tuhosti nekonèí. Výrazného zvýšení tuhosti pøi pokládce tlustých - vyrovnávacích vrstev lze dosáhnout použitím litých sendvièových úprav skládajících se z tenkých vrstev LA zlepšeného modifikaèními pøísadami a vtlaèené pøedobalené drti. Jakým pøínosem je náhrada i velmi dobrého modifikovaného litého asfaltu "Sendvièovou úpravou" pro odolnost proti vyjíždìní kolejí ukazuje obr. 3. 

Uvedený zpùsob vyrovnání nerovnosti byl už nìkolikrát v praxi s úspìchem použit (Èechùv most v Praze, Estakáda Ruzynì atd.) a jeho použití lze pøedpokládat i v budoucnu.

Závìr

Z výše uvedených údajù pøíspìvku je zøejmé, že i v podmínkách ÈR existuje øada velmi dobrých možností, jak zvýšit tuhost vrstev LA a zajistit tak jejich dostateènou životnost na mostních vozovkách. Díky novým zlepšujícím pøísadám, modifikovaným asfaltùm i úpravám ve složení smìsi i vrstev bude nepochybnì možné i v budoucnu zajistit bezproblémové použití litých asfaltù na mostech.

Seznam použité literatury a norem

[1] TP 109 MDS ÈR "Asfaltové hutnìné vrstvy se zvýšenou odolností proti tvorbì trvalých deformací"
[2] TP 151 MDS ÈR "Asfaltové smìsi s vysokým modulem tuhosti " (VMT)
[3] ÈSN 73 6160 "Zkoušení silnièních živièných smìsí"

Tab. 1 Prùmìrné hodnoty z výsledkù kontrolních zkoušek smìsi LAH (Jižní spojka - 1999)

 Vlastnost  Prùmìrné hodnoty 1) Požadované hodnoty
 èíslo tvrdosti pøi 40°C 1,87 1,0-3,5
 pøírùstek (40°C) 0,22  max. 0,4
 èíslo tvrdosti pøi 50°C 2,88 -
 pøírùstek (50°C) 0,19 -
 Pevnost v tahu Rk 5,89 3,5-8,0
 Pevnost v tahu za ohybu Ri22 5,81  3,0-7,0
 Pevnost v tahu za ohybu Ri0 16,19  12,0-18,0
 Souèinitel kvality Q1 2) 0,99 -
 Souèinitel kvality Q2 3)  0,36  max. 0,5
 1) Zkoušeno podle ÈSN 73 6160 a ÈSN 73 6122
 2) Q1 = Ri22/Rk
 3) Q2 = Ri22/Ri0

Tab. 2 Výsledné fyzikálnì mechanické vlastnosti LAH (asfalt AMe 25)

 Ukazatele Zjištìné hodnoty  Požadované hodnoty pro prùkazní zkoušky
 Èíslo tvrdosti širokým trnem (40°C) 1,43 1,0-3,5 1)
(1,5-3,5) 2)
 Pøírùstek èísla tvrdosti  0,17 max. 0,4 1)
 Èíslo tvrdosti širokým trnem pøi 50°C  1,86  -
 Pøírùstek èísla tvrdosti pøi 50°C  0,24  -
 Èíslo tvrdosti širokým trnem pøi 60°C  3,98 -
 Pøírùstek èísla tvrdosti pøi 60°C   0,35 -
 Pevnost v tlaku Rk (MPa)  5,49 3,5-8,0 3)
  Pevnost v tahu za ohybu Ri (MPa)  Ri22  5,24  3,0-7,0 3)
Ri0 16,95 12,0-18,0 3)
 Souèinitel kvality Ri22/Ri0  0,31 max. 0,5 3)
 Zpracovatelnost (ÈSN 73 6160)  vhodná pøedevším pro strojní pokládku (220-230°C)
 1) Hodnoty závazné pro prùkazní zkoušku dle ÈSN 73 6242.
 2) Souhrnné požadavky dle ÈSN 73 6122.
 3) Hodnoty doporuèené dle ÈSN 73 6122. 
 Uvedená smìs vykázala pøi zkoušce opakovaného pojíždìní kolem (TP 109/00-metodika A1) pøi
 teplotì 40°C po 10000 pojezdech kola hloubku koleje Y3 = 2,71 mm (Ys = 3,20 mm) a pøírùstek
 hloubky koleje mezi 10000 a 20000 pojezdy p3 = 0,89 mm (ps = 0,98 mm).

  Tab. 3 Výsledky srovnávacích zkoušek LA v tahu za ohybu T = ± 0°C

 Vlastnost  Zkoušená smìs LA
LAD (asfalt AMe 25) LAH (asfalt AP-25)
 Modul pøetvárnosti Es (MPa) 572,1 1110,7
 Pevnost v tahu za ohybu Ri (MPa) 16,03 13,85
 Pomìr EO/Ri 35,7 80,2
 Max. relativní pøetvoøení es (%) 2,82 1,25

 

zpìt na seznam

ISSN 1213-6395 | Tiráž | RSS © 2000-2008 MOSTY.CZ, vyrobil: nexum Trilog
(statická verze - archiv)