Dřevo v mostním inženýrství – jeden příklad z Francie

Ing. Pavel Cieslar, Promo s.r.o.

      Je řada důvodů, které přivodily návrat dřeva mezi akceptované stavební materiály. Patří mezi ně důvody technologické (úspěšné uplatnění nových technologií v dřevařském průmyslu), ekologické (ty netřeba vyjmenovávat), ekonomické (nižší energetická náročnost na výrobu) i kulturní (změna pohledu na civilizační vývoj, dnes pod módním pojmem změna paradigmatu).

      Dřevo se od konce minulého století stalo i konstrukčním materiálem tak namáhaných stavebních konstrukcí, jako jsou konstrukce mostní. Aplikováno je buď jako surové dřevo, nebo jako součást materiálů na bázi dřeva (překližkové a vláknité desky, lepené lamelové dřevo, vrstvené dřevo atd.) se samostatným využitím nebo v kombinaci s materiály jinými: spřažené konstrukce ocelo-dřevěné nebo dřevo-betonové, dřevěné konstrukce vyztužované (ocelovými, skleněnými nebo uhlíkovými lamelami) nebo předpínané atd.

      Využití dřevěných materiálů je vhodné především pro lávky a komunikace s omezeným zatížením v prostředích, které si ohleduplnost inženýrských zásahů do krajiny zaslouží a kde je účelné přistoupit na životnost díla nižší než u mostních konstrukcí obvykle požadovaných 90 (100) let.

      Legislativně je problematika návrhu dřevěných konstrukcí obsahem tří částí Eurokódu 5, které jsou zaváděny do soustavy českých norem (ČSN P ENV 1995-1-1, 1995-1-2 a 1995–2).

      Mezi zajímavá mostní díla nové doby s  využitím dřeva ve střední Evropě lze zařadit obloukový most Wennerbrücke přes řeku Mur v Rakousku, zavěšený most v Magdeburku přes Labe, v Čechách pak např. most v Českých Budějovicích přes slepé rameno Vltavy, most v Telči přes Ulický rybník, most přes říčku Svatavu v Kraslicích atd.

      V roce 2001 byl v jižní Francii,v blízkosti Valence dokončen pozornostihodný dřevěný most přes řeku Drôme ve městě Crest. Jedná se o atraktivní most v  historicky a architektonicky ceněné lokalitě s 900letou historií, v sousedství původní středověké fortifikační výstavby s dominující pevnostní a obytnou věží (s výškou 52 m nejvyšší donjon ve Francií). I její historie nepostrádá zajímavostí: její výstavba počíná ve 12 století, jako na jedinou stavbu opevnění se nevztahuje dekret Ludvíka XII.  k destrukci (1633) a stává se královským vězením (s přezdívkou Bastila jihu) a svědkem náboženských a politických svárů o podobu Francie. Dnes je památkově chráněnou stavbou v majetku města Crest.

       Nový most nahrazuje ocelový příhradový most z roku 1978, který je situován v těsné blízkosti a je určený k demontáži se záměrem prodat jej do některého balkánského státu. Délka nosné konstrukce činí 93 m. Přes kamenité koryto řeky Drôme je převáděna vozovka šířky 5,5m a dva chodníky po 1,25 mm. Jedná se o třípolový most s elegantně nadvýšenou příčlí, mnohonásobně podepřenou vidlicovým systémem o spodní stavbu, založenou na pilotách. Architektonicky neobvykle a působivě je pojata spodní stavba, přes svou subtilnost připomínající prvky opevnění. Z betonového dříku pilíře vybíhají do prostoru výrazně skloněné dvě dvojice betonových komolých kuželů. Na každém z nich spočívá šestice paprskovitě rozbíhajících se ocelo-dřevěných vzpěr, přenášejících reakci nosné konstrukce na pilíř. Obdobné uspořádání je zopakováno i na dříku opěr. Nosnou konstrukci tvoří čtyři lepené lamelové trámové nosníky, ztužené příčnými příhradovými nosníky. Trámy překrývá podlaha vozovky, u vnějších trámů doplněná o konzoly podlahy chodníkové. Vše je v dřevěném provedením, s využitím ocelových prvků pro konstrukční styky a podepření.

       Důvody, které vedly k využití dřeva pro nosný systém příčle, jsou uváděny estetické, byly však i ekonomické. Ačkoliv most z tradičních materiálů by vyšel levněji, díky dotaci Evropské unie na podporu aplikace dřeva (13,85% ceny) a příspěvku státu (19,63% ceny) vyšel dřevěný most levněji (9,7mil franků, tzn. cca 11 500FF/m² mostu). Celková spotřeba dřeva (borovice Douglas) činila 250m³ za cenu 3mil. franků.

       Významným technickým problémem byla izolace mostu, jejíž kvalita rozhoduje o životnosti mostu. Návrh a provedení bylo svěřeno renomované firmě Siplast. Izolace je provedena dvouvrstvá z SBS modifikovaných asfaltových pásů, celoplošně natavených na dřevěnou mostovkovou podlahu, před tím zastudena impregnovanou. Teplota při natavení je odhadována na 200⁰C (vznícení dřeva se předpokládá při teplotě 250⁰C). Teplota natavení vzbuzovala nejprve obavy, první návrh proto počítal s mechanickým kotevním spodní vrstvy, leč zkoušky přilnavosti při mechanickém kotvení nevykázaly uspokojivé hodnoty.

       Výstavba díla byla zahájena v září 2000, v červnu 2001 (v době naší návštěvy), vybavení mostního svršku, mostní závěry a úpravy na předmostích spěly k dokončení.

Literatura a podklady ke článku:
Chantiers de France, avril 2001, n.339,
www.mairie-crest.fr
Fotografie:
Ing. Marcel Pelech, Ing. Alexander Kurz

zpět