PŘÍSPĚVEK K PROBLEMATICE TECHNOLOGICKÝCH PŘEDPISU A JEJICH PRAKTICKÉHO VYUŽITÍ

Ing. Karel Matějů, CSc. - IZOMEX, s.r.o.

V posledních letech můžeme s uspokojením konstatovat, že kvalita mostních izolací prováděných na území České republiky má stále vzestupnou tendenci a dosáhla v současné době velmi solidního evropského průměru. K této skutečnosti přispělo mnoho faktů, výslednou kvalitu výrazně ovlivňujících. Prudce vzrostla informovanost veškerých organizací zabývajících se projekcí, dodavatelskou a investorskou činností, projekční organizace disponují dostatečným výběrem schválených izolačních systémů, zhotovitelé specializovaní na danou oblast disponují kvalifikovanými pracovníky technických i dělnických profesí, většina investorských organizací dbá důsledně na dodržování veškerých zásad během přípravy i vlastní realizace prací.

Vedle stoupající úrovně materiálové a technologické základny na straně jedné, které jsou však podmíněny zodpovědným a vysoce odborným přístupem k vlastní realizaci na straně druhé, hraje neméně důležitou úlohu také úroveň znalostí a zkušeností všech zainteresovaných složek. Jedním z důležitých faktorů zde bezesporu je existující platná a závazná legislativa počínaje státními popř. evropskými normami a konče technologickými a prováděcími předpisy zhotovitelů izolací.

Ustanovení dnes už všeobecně známé ČSN 736242 a státních norem souvisejících byly rozvedeny v Technických kvalitativních podmínkách (TKPP) staveb pozemních komunikací , kap. 21 Izolace proti vodě. Tyto podmínky byly vydány Ministerstvem dopravy a spojů české republiky již v roce 1996 a je jistě správné, že v současné době, po více jak pěti letech po jejich uvedení do praxe, je připravována jejich revize. Je to důkazem toho, že oblast mostních izolací se stále vyvíjí, podobně jako mostní stavitelství jako celek, a praxe poukázala na některé skutečnosti, které nutno zdůraznit nebo naopak které možno ponechat poněkud v pozadí. Jako příklad lze uvést kapitolu stanovující povolené technologie mostních izolací. Natavitelné asfaltové izolační pásy (NAIP) v praxi prokázaly své výsadní postavení ať už v kombinaci s úpravou povrchu mostovky asfaltovými laky nebo epoxydovými pryskyřicemi. V posledních letech je na trhu celá škála schválených izolačních systémů z NAIP a jejich technická dokonalost, spojená s technologickou a personální vyspělostí špičkových aplikačních firem, je důvodem jejich úspěchu a to i na nejvýznamnějších a nejrozsáhlejších mostních stavbách nejen v České republice.

Není dnes výjimkou realizace kolem 1.000 m2 izolace NAIP za pracovní den při nasazení dvou pracovních čet o čtyřech pracovnících.

Rychlost aplikace je přitom mnohdy jedním z rozhodujících faktorů při stanovení technologie mostní izolace. Technologie NAIP má své místo dnes i tam, kde byla dříve prosazována mastixová izolace (mastix izolační - MI). Tento typ se v praxi realizuje dnes již spíše vyjímečně, téměř se již nepoužívá nátěrová asfaltová izolace vyztužená (NAIV).

V pořadí čtvrtým normovým typem izolace jsou tzv. izolace speciální, které v revidovaných TKPP nyní nazýváme izolacemi ostatními. Patří sem kupř. modifikovaná asfaltová hmota s přísadou pryže pokládaná stěrkováním za horka a ochráněná prefabrikovanými deskami, dále dvoukomponentní tekuté pryskyřice na bázi metakrylátů pokládané nástřikem nebo nátěrem za studena, izolační vrstva nátěrová z modifikovaného asfaltu kombinovaná s vrstvou asfaltové směsi s modifikovaným pojivem pokládanou strojně, dále dvousložkové epoxydehtové nátěrové izolace pro ocelové mostovky nebo dvoukomponentní cementoakrylátové hmoty.

Zvláštní skupinu izolací tvoří podle revidovaných TKPP obvykle dvousložkové polyuretanové izolační systémy, skládající se převážně ze dvou izolačních vrstev, a dále systémy izolací přímo pojížděných, které mohou být na bázi dvousložkových epoxydových pryskyřic s tvrdidly, bezrozpouštědlových nízkoviskozních dvousložkových epoxydových pryskyřic nebo na bázi epoxydehtů kombinovaných s polyuretany.

Velmi důležitou skutečností je, že veškeré izolační systémy, které jsou v praxi u nás realizovány, musí být předem schváleny Ministerstvem dopravy a spojů ČR. Seznam těchto schválených systémů figuruje mimo jiné na internetových stránkách Ředitelství silnic a dálnic ČR - www.rsd.cz.

ČSN 73 6262 a výše zmiňované TKPP přesně specifikují požadované technické parametry běžně používaných izolačních materiálů. Podrobný technický popis výrobku zájemce nalezne vždy v příslušné podnikové normě výrobce. Toto platí zejména u průmyslově vyráběných materiálů, kterými jsou asfaltové pásy, případně nátěrové hmoty na bázi asfaltu (penetrační a penetračně adhezní) určené pro tzv. speciální úpravu povrchu mostovky. Zde jsou také uvedeny způsoby jejich zkoušení s odvolávkou na příslušné normy a předpisy.

Technologie v současné době nejvyužívanější na mostech dálniční sítě - asfaltový izolační pás s tzv. pečeticí vrstvou (kotevně impregnační a uzavírací nátěr) byly před 10 lety do ČSFR převzaty ze sousedního Německa a poprve aplikovány na mostech D5 u Rokycan firmou IZOMEX - V tehdejší době šlo o německé výrobky PRODORAL BT a PRODOFLEX OK 50.

I dnes, po desetiletém používání této technologie u nás, nejsou v našich předpisech stanoveny zkoušky hmot používaných pro pečeticí vrstvy s tím, že se odvoláváme na platné předpisy SRN. Tyto vydává Výzkumná společnost pro silniční a dopravní problematiku, pracovní skupina Asfaltové cesty. V roce 1999 byly vydány Technické zkušební předpisy pro reakční pryskyřice pro kotevně impregnační nátěry, zapečetění a stěrkové vrstvy pod asfaltovými vozovkami na betonovém povrchu - TP-BEL-EP. Stanoví se zde způsoby zkoušení hmot a to jak vstupních surovin, tak zkoušky vlastností namíchaných hmot před i po jejich reakci (zatvrdnutí), zkoušky vrstev nanesených na zkušebních tělesech (pro natavování asfaltových izolačních pásů) a použitelnost těchto hmot na tzv. mladém betonu. 

Také základní ustanovení - technické předpisy týkající se polyuretanových izolací jsou u nás převzaty ze sousedního Německa. Jde o ZTV-BEL-B z roku 1995. Dodatkové technické smluvní podmínky a předpisy pro zhotovování mostní vozovky na betonových mostech -část 3- Izolace z tekutých plastů.

Ostatní izolační systémy podléhající vždy speciálním předpisům platným v zemi, odkud pocházejí. V praxi to znamená, že dveře našeho stavebního trhu nejsou uzavřeny dalším technologiím, které úspěšně projdou schvalovacím řízením a které budou doplněny na výše uvedený seznam schválených izolačních systémů.

Nelze však zapomenout, že nedílnou součástí izolačního systému je ochranná vrstva izolace. Zde jednoznačně dáváme přednost litému asfaltu před asfaltovým betonem, pokud daný izolační systém umožňuje obě alternativy a pokud obě jsou technologicky proveditelné. 

Doufejme, že v revidovaném znění TKPP najdeme požadavek nutnosti stanovení maximálního možného výsledného sklonu povrchu mostovky pro aplikaci nejen izolačního souvrství, ale i příslušné ochranné vrstvy. Toto by mělo být vždy jednoznačně stanoveno v konkrétním TPP zhotovitele resp. autora technologie s přihlédnutím jak k charakteru izolace, tak i ochranné vrstvy a předpisům týkajícím se její pokládky.

V praxi se vyskytují kupř. problémy při realizaci ochranné vrstvy z litého asfaltu (LA) na izolaci z NAIP. Připomeňme si alespoň základní faktory, které ovlivňují maximální možný sklon mostovky:

• povrchová úprava NAIP
• tepelná odolnost NAIP (odolnost vůči stékání při vysokých teplotách)
• tloušťka NAIP a umístění jeho nosné vložky
• složení směsi LA, zvláště obsah popisu a jeho vlastnosti
• teplota směsi LA při jeho pokládce
• teplota ovzduší resp. teplota NAIP během pokládky LA
• tloušťka vrstvy LA
• způsob pokládky LA, plocha jednotlivých pracovních záběrů a její rozměry vzhledem i podélné resp. příčné ose mostovky

Norma zmiňuje rovněž tzv. speciální opatření při pokládce LA na větších sklonech. Mohou sem patřit výztužné textilie podložené pod vrstvu LA (pozor na velikost od těchto textilií - separační vrstva), chlazení vrstvy LA bezprostředně po její pokládce nebo třeba jen realizace pokládky v časných ranních hodinách apod.

V dalším bude jistě vhodné, aby se autoři a realizátoři technologií mostních izolací zabývali i výše uvedenými otázkami a aby mostní izolační systémy byly posuzovány také z tohoto hlediska.

Za úvahu rovněž stojí návrh technologie izolace s ohledem na předpokládaný termín její realizace a pravděpodobné klimatické podmínky v tomto období v daném regionu. Pokud je zřejmý nevyhnutelný termín provádění v podzimním období, nutno počítat s vytvořením odpovídajících podmínek nezbytných pro chemickou reakci nanesené vrstvy epoxydové pryskyřice. Technologicky zvládnutelné je vybudování profesionálního stanového přístřešku a vytvoření potřebného mikroklimatu pod ním. Mnohdy je rozumější zvolit technologii izolací bez pečeticí prvstvy. Vysoce kvalitní modifikované asfaltové laky akceptují i poměrně špatné klimatické podmínky, samozřejmě v případě krajní nutnosti . 

Na druhé straně pak nutno věnovat výraznou pozornost podkladnímu betonu a vyloučit jakékoliv mikrotrhlinky v jeho povrchu. Velkou výhodou epoxidového materiálu je schopnost vyplnit tyto mikrotrhlinky a současně celkově zpevnit povrchovou vrstvu podkladního betonu. Tato skutečnost je také hlavní příčinou současného trendu při řešení mostních izolací ve vyspělých zemích - postupné upouštění od drahé pečeticí vrstvy a její náhrada pouze kotevně impregnačním nátěrem z epoxydové pryskyřice. Vedle úspory nákladů dochází také k úspoře času při aplikaci a předepsaných zkouškách pečeticí vrstvy. Vzhledem k dnešní vysoké kvalitě a životnosti mostních izolačních pádů lze předpokládat tento trend i v našich podmínkách.

zpět na seznam