MOSTY A ZÁPLAVY V SRPNU 2002

Ing. Marcel Pelech - Icopal s.r.o.

V srpnu letošního roku postihly polovinu našeho území povodně jejichž rozsah byl ještě větší než povodně na Moravě v roce 1997. Hladiny řek stoupaly do takové výše, že minimální označení průtoků na většině řek se řadilo do kategorií jako stoletá voda, v Praze na Vltavě snad až pětisetletá voda a dokonce v Písku tisíciletá voda. Je mnoho oblastí, kde si tato ničivá povodeň vybrala vysokou cenu. Bylo již napsáno mnoho o jejich následcích a je to již více než tři měsíce co velká voda opadla a většina zaplaveného území se postupně vrací do běžných kolejí. Pro širší veřejnost jsou jednou z mála připomínek těchto neblahých chvil dopravní komplikace v místech, kde byla zničená z některých komunikací, silnic, mostů nebo tunelů. Často si užitečnost těchto staveb ani neuvědomujeme, ale o to rychleji zjistíme jak moc nám chybí pokud nejsou. Pro připomenutí v době záplav a nedlouho po nich byl od německých hranic na severu pro tranzitní dopravu první možnou spojnicí při cestě ze západu na východ nebo naopak Barrandovský most v Praze.

Obr. 1 Znázornění velikosti neprůjezdné oblasti přes mosty na Vltavě a Labi

Naštěstí ve valné většině se nejednalo o zničení samotných mostů, ale o pouhé zatopení přístupových komunikací. Přestože se jednalo o snad největší záplavy na území Čech, celková bilance se při zpětném pohledu z hlediska mostů nejeví tak tragicky. Celkem bylo zničeno nebo vážně poškozeno cca na čtyři desítky mostů, z toho do 10 na silnicích I třídy a vyšších a cca 10 mostů na ČD. V jižních Čechách byly na prvních třídách zničeny pouze dva mosty, a to v Myšenci u Protivína a v Tušti u Suchdola. V západních Čechách nebyl na prvních třídách zničen žádný most na ostatních komunikacích byly zničeny některé mosty na nižších komunikacích pro připomenutí např. most v Sedleci přes Úslavu, kde je v současné době provoz převeden přes provizorium (nosnost do 3,5 t). V severních čechách také nedošlo ke zničení významnějšího objektu. Nejznámějším zničeným objektem se tak pravděpodobně stal v podstatě bezvýznamný objekt na 15 kilometru dálnice D8, kde nejprve proud vody valící se silnicí III. třídy podemlel sloup vysokého napětí a o několik hodin později po uzavření provozu na D8 i celý most, který se následně propadl.

Samostatnou kapitolou se ale při letošních záplavách staly osudy několika historických kamenných mostů, které se na postavily do cesty velké vodě. Dva z nich, nejstarší kamenný most v Čechách přes řeku Otavu v Písku a pražský Karlův most, se staly nedobrovolně filmovými hvězdami mnoha televizních štábů nejenom z českých krajin. Při pohledu na záběry valící se vody řeky Otavy přes zábradlí mostu v Písku nebo při napjatém sledování postupně se zvedající hladinu řeky Vltavy až k obloukům Karlova mostu se jistě mnoha divákům tajil dech a možná, že mnozí nevěřili, že oba mosty tento nápor vody vydrží. Je zřejmé, že oba mosty tento souboj s dravým živlem přestály se ctí. Oba dva mosty měly v jednom ohledu veliké štěstí tj. v době načasování a provedení jejich rekonstrukce. Most v Písku byl před pěti lety v roce 1997 kompletně rekonstruován včetně statického zajištění a ukotvení do podloží. Dá se téměř s jistotou tvrdit, že pokud by se tak nestalo, bylo by nutno celý most vyzvednout ze dna řeky Otavy a znovu jej postavit, tak jako se to právě teď děje s částí jeho zábradlí, které jako jediné neodolalo. Naproti tomu Karlův most měl být v létě roku 2002 rekonstruován, ale díky věcným připomínkám části odborné veřejnosti se jeho rekonstrukce odložila. Zajisté nemůže nikdo s jistotou tvrdit, že pokud by na Karlově mostě v době povodní právě probíhala rekonstrukce podle původního plánu, že by most tyto záplavy nevydržel. Přesto lze ale souhlasit s názorem, že by pravděpodobnost poškození prudce vzrostla. Věřím, že i pod vlivem těchto událostí se některé přístupy k rekonstrukci Karlova mostu změní. Méně slavný a proto během záplav nezmiňovaný most, který byl zasažen povodní je také velmi krásný kamenný most v Děčíně přes řeku Ploučnici. Také on vydržel nápor vody, přestože z něj nad hladinu vyčnívala také pouze socha uprostřed mostu.

Je proto dobré na závěr zdůraznit jak významnou funkci v našem životě inženýrské stavby a mosty zejména mají. Tato zkušenost, kterou se podaří získat pouze několika málo generacím, by mohla být prospěšná při velkorysejším návrhu a řešení staveb mostů, protože při životnosti mostu nejméně 100 let lze očekávat, že v současné době navrhované a realizované stavby ze statistického pohledu nutně projdou obdobnou zatěžkávací zkouškou, jakou poměrně úspěšně prošly současné mosty. Bylo by špatnou vizitkou současných mostařů (investory nevyjímaje), pokud by námi navrhovaná a realizovaná díla dopadla hůře než díla našich předků.

zpět na seznam