Zahájení výstavby projektu železnice Crossrail přes Londýn

V loňském a letošním roce zahajovaná výstavba kapacitní železnice, procházející
na trase více jak 100 km městskou aglomerací Velkého Londýna, je jednou
z největších staveb tohoto druhu dopravní infrastruktury v Evropě. Tunelová část této
stavby, procházející centrem Londýna, bude její nejnáročnější částí.
Úvod
Projekty nových tunelových vedení železnic pod územím měst jsou prováděny nebo
navrhovány v posledních létech jako stále častější řešení doplnění stávajících systémů
městské, ale i dálkové dopravní infrastruktury. V červnu 2007 byly na Světovém
tunelářském kongresu v Praze presentovány tehdy zahajované projekty propojení
místních nádraží pro příměstskou a současně dálkovou železniční síť v blízkém Lipsku
a vybudování městské železnice – metra v Kolíně nad Rýnem včetně napojení
místního mezinárodního letiště.
Také na území Prahy a Bratislavy vznikají návrhy obdobných řešení s předpokladem
časového horizontu jejich výstavby snad v roce 2015.
Všechna dosavadní obdobná řešení získávají v současnosti nový rozměr schválením
a zahájením prací na projektu nové integrující železniční trasy, nazývané Crossrail,
na území Velkého Londýna .
Historie projektu Crossrail, jeho použití v systému dopravní infrastruktury
Londýna
Kapacity a koncepce dopravní infrastruktury hromadné dopravy jsou jedním
z nejdůležitějších dopravních systémů zejména v tak rozsáhlých městských
aglomeracích jakou je aglomerace Velkého Londýna. Důležitost návrhů vybudování
nového, rychlého, kapacitního dopravního systému rychlé železnice, který by byl
současně napojen na stávající dopravní systémy, narůstala v městské aglomeraci
Londýna od počátku devadesátých let minulého století. Stále větší problémy přetížení
sítě metra v centrální části města, stejně jako rostoucí potřeby času ve stávající síti
příměstské dopravy bylo konečně v červenci roku 2008 schváleno britským
parlamentem řešit dle projektového podkladu nazývaného Crossrail, který doprovázel
zákonné rozhodnutí. Rozhodování o vybudování jednoho z největších evropských
železničních projektů je současně významným politickým rozhodnutím. Schválené
řešení, podporované dnešní britskou vládou je v období 2009 – 11 urychlováno
k dosažení takové rozestavěnosti investice, kterou by opozice vlády již nemohla
po parlamentních volbách zastavit.
Zhruba východozápadní nová trasa dvoukolejné železnice Crossrail spojuje místa
Shenfield na východě a Maidenhead na západě dnešní železniční sítě Velkého
Londýna. Celková délka trasy je 118,5 km. Průchod centrem města je řešen návrhem
výstavby dvou jednokolejných tunelů délky 20,75 km každého z tunelů. Navržený
systém železnice bude propojen na devět linek stávajícího metra. Odbočkami trasy
bude rovněž napojeno letiště Heathrow na západu města a odbočkou do Abbey Wood
přístavní oblast podél řeky Temže na východu města. Špičkový interval vlakových
souprav s 1 500 cestujícími je navržen 2,5 min. V povrchových částech železniční trasy
je návrhová rychlost 160 km/h, v centrální tunelové části 96 km/h. Trasa má být
využívána především pro osobní přepravu. Celková přepravní kapacita hromadné dopravy města se předpokládá vybudovanou novou kapacitou zvýšit o 10 %
při současném odhadu zvýšení obchodních aktivit v městské aglomeraci o 20 %.
Celkový náklad investice je plánován ve výši 15,9 mld. britských liber. V závěru roku
2009 byla pro investici dohodnuta půjčka EIB ve výši 1,6 mld. USD.
Vlastní výstavba investice by měla poskytnout zaměstnání pro 14 000 lidí s další
zaměstnání pro přibližně 7 000 lidí ve službách pro projekt.
Současné rozhodnutí o vybudování železnice Crossrail v Londýně je právem
srovnáváno s rozhodováním urychlení výstavby systému metra v témže městě
ve 30. letech minulého století v době tehdejší ekonomické krize.
Rok 2009 byl využit k intenzivnímu zahájení projektových prací, v roce 2010 je
plánováno zahájení přípravných prací. Zahájení ražeb tunelů v centrální části města je
připravováno na rok 2011. Uvedení investice do provozu 2017.
Tunelová část projektu Crossrail
Tato část projektu bude jeho nejnáročnějším úsekem.
Niveleta tunelových částí projektu v centrální části města je vedena ve hloubkách 20 –
25 m pod úrovní povrchu. Výjimkou je východní část trasy, podcházející řeku Temži,
s hloubkou vedení trasy 50 m.
Kromě průchodu navážkami, naplaveninami a sedimenty řeky Temže v úvodních
částech budou tunely procházet většinou vrstvy tuhého „londýnského jílu“ s vysokou
plasticitou. Podstatná část trasy bude dále zřizována v souvrstvích sedimentů
střídajících polohy jílů a zvodnělých zemin a ve vrstvách zvodnělých písků. Podchod
tunelů pod řekou Temží ve východní části tunelové trasy bude ražen v souvrství křídy.
Výstavba tunelové části bude dále významně limitována podmínkami co nejmenšího
ovlivňování husté, hluboce zakládané, zástavby povrchu ale i rozsáhlých
podpovrchových prostor, zejména podzemních prostor napojovaných částí sítě metra.
Traťové tunely železnice je plánováno razit s použitím 6 – 7 plnoprofilových
tunelovacích strojů. Vnitřní průměr kruhových tunelů s panelovou definitivní obezdívkou
je požadován 6,2 m.
Ze sedmi stanic na tunelové trase v centru Londýna bude pět stanic zřizováno jako
ražené, dvě stanice budou prováděny jako hloubené. Provizorní konstrukce obezdívky
ražených stanic bude prováděna s použitím stříkaného betonu. Všechny stanice
tunelové trasy mají být zřizovány tak, aby bylo vždy umožněno v jejich prostoru
přesunutí tunelovacích strojů k dalšímu pokračování ražeb tunelů.
Očekávaných 6,5 mil. m3 rubaniny z tunelové části stavby Crossrail a 1,5 mil. m3
materiálu z demolic v centru města bude v koncových částech tunelové trasy
přemisťováno, k uložení na ostrově u mořského pobřeží, po železnici, v centrální části
trasy převážně lodní dopravou po Temži.
Závěr
Uvedená základní charakteristika zahajovaného železničního, městského projektu
Crossrail na území Velkého Londýna přesvědčivě dokládá nejen velikost jedné
z největších staveb městské dopravní infrastruktury v současnosti v Evropě, ale
zejména významný systémový posun využití železnice k dalšímu rozvoji dopravní
obslužnosti velkých městských aglomerací.Anglickým kolegům je nezbytné blahopřát k návrhu a zahájení tak mimořádného
projektu a snad jim i trochu závidět možnost podílet se na jeho provádění v příštím
období do jeho uvedení do provozu v roce 2017.
Literatura:
[1] Odborný časopis: Tunel, Česká tunelářská asociace a Slovenská tunelárska
asociácia ITA-AITES, 2009,
[2] Odborný časopis: WORLD TUNELING, Aspermont UK, 2009,
[3] Odborný časopis: tunels & tunnelling, Progressive Media Group, 2009,

Zdroj: sborník konference Železniční mosty a tunely, leden 2010