Střechy
Střechy v jihovýchodní Asii
Reportáž ze střech jihovýchodní Asie vyšel v časopise Střechy, fasády, izolace 7-8/2009 a exotickou architekturou nás zde provede autor článku Doc. Ing. Antonín Fajkoš, CSc.27.8.2009 | Ing. Marek Novotný Netradiční šikmé "zelené" střešní pláště
Velmi netradičním pohledem do pokrývačského řemesla byla výroba střešních tvarovek z listů kokosové palmy, ze které se ovšem vyrábí ještě mechanické kotvení - tedy provazy, které spojují nosné konstrukce krovu. Kromě střešních tvarovek se z listů kokosových palem vyrábí i fasádní obklady.21.8.2009 | Ing. Jitka Dostálová Paket "ZELENÁ GARÁŽ" OPTIGREEN: Produkty a jejich funkce
Tento článek je návodem k pokládce "Zelené garáže" a jak na to Vám v devatenácti bodech popíše firma Optigreen.17.7.2009 | Ing. Jitka Dostálová Užitné trávníky na střechách
Chce-li mít zákazník na střeše „trávu“, musí se odborník okamžitě ptát jakou – neboť pod pojmem „tráva“ může být míněna jak extenzívní zeleň, tak i intenzívní a obě tyto varianty se výrazně liší v požadavcích na konstrukci souvrství a také na údržbu. Základní otázkou je, zda chce mít investor na střeše extenzívní kvetoucí louku nebo pochůzný trávník.
26.6.2009 | Ing. Jitka Dostálová Základy navrhování zelených střech
Ještě před několika lety se na zelené střechy pohlíželo s určitou skepsí, postupně však v tomto způsobu nahlížení došlo k zásadnímu obratu a zelené střechy dnes nacházejí široké uplatnění. Již v roce 2003 bylo ozeleněno přibližně 12 milionů čtverečních metrů střešních ploch. Tato tendence je vzestupná. Základy navrhování zelených střech nám přiblíží článek Ing. Jitky Dostálové ze společnosti Optigrün.19.6.2009 | Ing. Antonín Parys Plechová tašková krytina a její ochrany povrchu
Plechová tašková krytina je na českém stavebním trhu poměrně často zastoupeným druhem střešního materiálu, který na našem území nemá dlouhou tradici, s ohledem na první takto realizované střechy na počátku 90. let minulého století. V této tradici však nijak nezaostáváme za tzv. vyspělejším světem. 16.4.2009 | Střechy, fasády, izolace 2/2009 Zámek v Litenčicích má novou střechu
Tvrz v Litenčicích u Kroměříže existovala již ve druhé polovině 14. století. Na barokní zámek byla přebudována v roce 1667. V druhé polovině 18. století odkázal poslední potomek rodu Thonsernů František Josef celé panství Františku Maxmilánu Podstatskému. 20.3.2009 | Střechy, fasády, izolace 2/2009 Střecha z břidlice v technologii dřevěného šindele
Město Liptovský Mikuláš je v historii zapsáno jako místo, kde byl v 17. století souzen a odsouzen Juro Jánošík. Hned na úvod se tedy vynořuje otázka: "Co může mít tento slovenský národní hrdina společného se střechami nebo fasádami v tomto městě?" Více se dozvíte v článku autorů Ing. Antonína Paryse a pana Richarda Mlýnka. Článek je součástí 2. čísla časopisu Střechy, fasády, izolace z letošního roku.9.1.2009 | Ing. Jan Vychytil Montáž plechových krytin tepelné izolace FOAMGLAS
Všechny typy plechových krytin musí být mechanicky připevněny do únosného podkladu. Tento podklad je obvykle tvořen horním pláštěm dvouplášťové střechy nebo se musí krytina kotvit až do nosné konstrukce střechy. 11.12.2008 | Ing. Mojmír Klas, CSc. Bezpečnost práce na střechách - stále opomíjené téma
Největším omylem, který se ve stavební praxi vyskytuje je, že bezpečnost práce na střechách je spojena pouze s prováděním vlastní výstavby. Plně se zapomíná, že na střechy je nutné vstupovat i po jejím dokončení a to, ať již při provádění běžné údržby a drobných oprav, tak i při pravidelné obsluze a servisu zařízení, která se na střeše vyskytují ( klimatizační jednotky, ventilace apod. ).
|
| ISSN 1213-6395 | Tiráž | RSS | © 2000-2008 MOSTY.CZ, vyrobil: nexum Trilog |
(statická verze - archiv)

Reportáž ze střech jihovýchodní Asie vyšel v časopise Střechy, fasády, izolace 7-8/2009 a exotickou architekturou nás zde provede autor článku Doc. Ing. Antonín Fajkoš, CSc.
Velmi netradičním pohledem do pokrývačského řemesla byla výroba střešních tvarovek z listů kokosové palmy, ze které se ovšem vyrábí ještě mechanické kotvení - tedy provazy, které spojují nosné konstrukce krovu. Kromě střešních tvarovek se z listů kokosových palem vyrábí i fasádní obklady.
Tento článek je návodem k pokládce "Zelené garáže" a jak na to Vám v devatenácti bodech popíše firma Optigreen.
Chce-li mít zákazník na střeše „trávu“, musí se odborník okamžitě ptát jakou – neboť pod pojmem „tráva“ může být míněna jak extenzívní zeleň, tak i intenzívní a obě tyto varianty se výrazně liší v požadavcích na konstrukci souvrství a také na údržbu. Základní otázkou je, zda chce mít investor na střeše extenzívní kvetoucí louku nebo pochůzný trávník.
Ještě před několika lety se na zelené střechy pohlíželo s určitou skepsí, postupně však v tomto způsobu nahlížení došlo k zásadnímu obratu a zelené střechy dnes nacházejí široké uplatnění. Již v roce 2003 bylo ozeleněno přibližně 12 milionů čtverečních metrů střešních ploch. Tato tendence je vzestupná. Základy navrhování zelených střech nám přiblíží článek Ing. Jitky Dostálové ze společnosti Optigrün.
Plechová tašková krytina je na českém stavebním trhu poměrně často zastoupeným druhem střešního materiálu, který na našem území nemá dlouhou tradici, s ohledem na první takto realizované střechy na počátku 90. let minulého století. V této tradici však nijak nezaostáváme za tzv. vyspělejším světem.
Tvrz v Litenčicích u Kroměříže existovala již ve druhé polovině 14. století. Na barokní zámek byla přebudována v roce 1667. V druhé polovině 18. století odkázal poslední potomek rodu Thonsernů František Josef celé panství Františku Maxmilánu Podstatskému.
Město Liptovský Mikuláš je v historii zapsáno jako místo, kde byl v 17. století souzen a odsouzen Juro Jánošík. Hned na úvod se tedy vynořuje otázka: "Co může mít tento slovenský národní hrdina společného se střechami nebo fasádami v tomto městě?" Více se dozvíte v článku autorů Ing. Antonína Paryse a pana Richarda Mlýnka. Článek je součástí 2. čísla časopisu Střechy, fasády, izolace z letošního roku.
Všechny typy plechových krytin musí být mechanicky připevněny do únosného podkladu. Tento podklad je obvykle tvořen horním pláštěm dvouplášťové střechy nebo se musí krytina kotvit až do nosné konstrukce střechy.
Největším omylem, který se ve stavební praxi vyskytuje je, že bezpečnost práce na střechách je spojena pouze s prováděním vlastní výstavby. Plně se zapomíná, že na střechy je nutné vstupovat i po jejím dokončení a to, ať již při provádění běžné údržby a drobných oprav, tak i při pravidelné obsluze a servisu zařízení, která se na střeše vyskytují ( klimatizační jednotky, ventilace apod. ).