Nová ČSN 73 7508 "Železniční tunely" Ing. Roman Smida - SUDOP PRAHA a.s.
V září 2002 byl ukončen úkol č. 73/1119/96 technické normalizace vydáním nové české technické normy ČSN 73 7508 "Železniční tunely". Pro obor železničního podzemního stavitelství platila do této doby TNŽ 73 7508 "Projektování a provádění železničních tunelů", která vznikla prostým převodem bývalé ON 73 7508 ( z roku 1983) se stejným názvem poté co oborové normy byly zrušeny dnem 31.12.1993.
Návrh nové ČSN byl vypracován na základě formulovaných požadavků zadavatelem normalizačního úkolu tj. Ministerstvem dopravy a spojů České republiky. Šlo především o:
- přizpůsobení návrhu normy novým podmínkám, vyplývajícím z nových právních předpisů a nejnovějším technickým poznatkům
- zahrnout do návrhu normy nové techniky a technologie ražení a výstavby tunelů, používané vyspělými světovými firmami
- uvést do souladu technické parametry staveb s normami a technickými parametry států EU, dosáhnout návaznosti na ustanovení ČSN 73 7501 a využít případně i některá ustanovení TNŽ 73 7508, bývalé ON 73 7508 či i dřívější ON 73 7010.
- stanovením jednotných pravidel a požadavků pro projektování a výstavbu tunelových objektů umožnit podle nového zákona o drahách vykonávání drážní dopravy různým právnickým a fyzickým osobám.
Respektování výše uvedených požadavků usměrnilo svým způsobem koncepční přístup řešitele k vypracování návrhu normy, která by měla přispět k vytváření nezbytných podmínek pro dosažení vyšší technicko-ekonomické úrovně podzemních staveb v ČR tím, že podporuje projektování a provádění podzemních staveb v souladu s progresivními metodami světové tunelářské praxe. Norma se přitom orientuje jak na zvýšené využití nosné funkce horninového masivu ve všech případech, kdy je tato prakticky využitelná, tak i na racionálnost výběru a užití tunelovacích metod a technologií především podle toho, do jakých podmínek jsou předurčeny. V tomto směru neabsolutizuje postavení a výhodnost žádné z existujících metod. Lze předpokládat, že tímto přístupem lze zhospodárnit výstavbu, snižovat její finanční i materiálovou nákladovost a rizika, zvyšovat bezpečnost a spolehlivost úspěšného dokončení díla.
Při zpracování návrhu normy bylo využito kromě příslušných domácích pramenů i zahraničních norem a směrnic, zejména však:
- SIA NORM 198 - Untertagbau - Ražené podzemní stavby
- ÖNORM B 2203 - Untertagebauarbeiten - Podzemní stavební práce
- Cahier des clauses techniques générales applicables aux marchés publics de travaux. FASCICULE No. 69 - Travaux en souterrain. - Všeobecná technická ustanovení ve stavebnictví, sešit svazku č.69 - Podzemní práce.
I studiem těchto pramenů jsme si potvrdili nezbytnost revize původní TNŽ (ON 73 7508) a také nezbytnost poměrně zásadní změny při formulování koncepce nové normy. Studium ukázalo na zásadní odlišnost zahraničních norem v oboru podzemních staveb, kterých je celá řada a které jsou v podstatě zpracovány buď jako čistě metodický dokument nebo jako dokument sloužící pro zpracování smlouvy o dílo, který se stává nedílnou součástí podkladů pro výběrové řízení zhotovitele.
Ukázala se potřeba univerzálněji pojatého předpisu s pronikavější orientací na ustanovení smluvního charakteru.V tomto směru jsme se jako řešitelé normalizačního úkolu pokusili učinit první krok, k čemuž byla převzata i řada ustanovení ze zahraničních pramenů, zejména SIA 198. Nutno přiznat, že přechod na toto zaměření normy naráželo na odpor ČSNI i když odbornou veřejností z projektové a dodavatelské sféry bylo vítáno.
Nová norma ČSN 73 7508 "Železniční tunely" zachovává současný trend domácí normotvorby v oboru podzemního stavitelství tj. schéma se základní normou ČSN 73 7501 "Navrhování konstrukcí ražených podzemních objektů" a sadou navazujících technických norem podle účelu využití podzemního díla, ČSN 73 7507 "Projektování tunelů pozemních komunikací", ČSN 73 7503 Projektování a stavba tunelů městských drah".
Norma platí pro projektování a výstavbu ražených i hloubených tunelů na drahách celostátních, regionálních a vlečkách o normálním rozchodu 1435 mm a traťovou rychlostí do 160 km /hod. Pro rekonstrukce, opravy a údržbu dosavadních tunelů platí ustanovení normy ve využitelném rozsahu.
Zcela nově koncipovaná norma ve svém poněkud univerzálnějším pojetí:
- sjednocuje terminologii používanou v železničním podzemním stavitelství doposud uváděnou roztříštěně v různých drážních předpisech,
- definuje :
- základní požadavky na tunelovou stavbu jako stavbu dráhy
- výchozí podklady pro zahájení přípravy novostaveb, oprav a rekonstrukcí tunelů včetně odpovědnosti za jejich obstarání
- účel a rozsah geotechnického průzkumu a geotechnického kontrolního sledování v průběhu výstavby
- pro navrhování a provádění nepreferuje žádnou s tunelovacích metod. Doporučuje využití všech v praxi ověřených progresivních postupů a technologií tunelování, které umožňují nasazení výkonných mechanizmů při současném zvyšování úrovně bezpečnosti práce, spolehlivosti a hospodárnosti provedení podzemní konstrukce
- formuluje zásady pro volbu tunelovacích metod u ražených tunelů a zásady návrhu hloubených tunelů
- vzhledem k tomu, že ČSN 73 6320 " Průjezdné průřezy na celostátních, dráhách regionálních a vlečkách normálního rozchodu" nedefinuje průjezdné průřezy pro tunelové stavby bylo nutné do normy včlenit na žádost zadavatele i tuto problematiku. Norma tak stanovuje tunelové průjezdné průřezy pro jednokolejné a dvoukolejné tunely na elektrizovaných a neelektrizovaných tratích. Vychází přitom ze zásad základní ČSN 73 6320, která již respektuje předpisy Mezinárodní železniční unie UIC. Průjezdné průřezy jsou odvozeny od vztažné linie kinematického obrysu pro vozidla GC včetně vlivu širších vozidel. Na rozdíl od dosavadní praxe již není do tunelového průjezdného průřezu začleněn volný schůdný a manipulační prostor a také nově definovaný únikový prostor podél vlakové soupravy. Dodržení těchto prostorů je dáno vyhláškou MD ČR č. 177/1995 Sb. (ve znění vyhlášky č. 243/1996 Sb.) a požadavky požární ochrany. S ostatními požadavky tak jsou formulovány nutné podklady pro návrh světlého tunelového průřezu.
- uvádí zásady pro navrhování vybavení železničních tunelů a jejich ochrany. Zcela nově je koncipováno požární zabezpečení novostaveb železničních tunelů. Po dlouhých odborných diskusích nebyl přijat model unifikovaných (schematických) řešení obdobný modelu pro silniční tunely. Sofistikované řízení železničního provozu na dráze dává možnost preferovat návrh koncepce požárního zabezpečení konkrétní tunelové stavby na základě podrobné analýzy. Analýza rizik a návrh jejich eliminace odpovídajícími stavebními, technologickými opatřeními v tunelu a organizačně provozními opatřeními v příslušném úseku železniční tratě dávají možnost dosáhnout přiměřené úrovně bezpečnosti, realizovatelnosti navrhovaných opatření a efektivnosti vynaložených prostředků.
- z hlediska činnosti stavebníka je významné, že norma nově formuluje tzv. dohodnuté meze tj. hranice mezi obrysem teoretického a přípustného výrubu a dále mezi vrstvami dočasného a trvalého ostění tunelu.
- v kapitolách o provádění ražených tunelů se normou nově zavádí obecná klasifikace ražení podle druhu výrubu, třídy výrubu, způsobu rozpojování a stupně zajištění čela tunelu při různých způsobech ražení - technikou trhacích prací, tunelovacím strojem s dílčím záběrem (TSM), tunelovacím strojem s plným záběrem (TBM), ražení v nezpevněných horninách.
Závěr
Proces přípravy a tvorby této normy, zejména však živá diskuse nad jednotlivými etapami normalizačního úkolu dává zpracovatelům přesvědčení, že práce která byla vykonána je krokem vpřed a přinese uživatelům normy tj. investorským, projektovým a stavebním firmám užitek
zpět na seznam
|